Diskuze :Diskuze : podle měsíce narození : březen 2004

Hakiniki, mi to přijde, že si manža nechce připustit, že je Kbík nemocný a že má vážný problém... Kdyby byl v nemocnici, tak by to bral určitě jinak, ale když je to vlastně taková neviditelná nemoc, tak si třeba myslí, že zbytečně plašíš, nebo má třeba obavu jak by to tam zvládl a řeči, že se mu nechce, jsou jen zastírací manévr. Každopádně si musíte promluvit o tom, co je nejlepší pro vaše dítě, určitě se nějak dohodnete..

Hakiniki, musim říct, že bych asi udělala dost dusno. Ono ale zálěží na tom, jaké máš manželství a jak se k dítěti manža celkově staví. Jsou asi manželé, které prostě člověk nepohne. My se doma většinou snažíme o kompromis, ale občas musí jeden ustoupit. Když mi na něčem fakt záleží, tak to manža neblokuje. A já se snažim zas respektovat jeho požadavky. (No jsem zvědavá, co mi na tohle řekne, protože on tuhle diskusi pravidelně čte. ;))) A myslim, že ta výživa je dost důležitá věc, když je váš prťousek takto omezen. To není jako by sis chtěla vydupávat norkový kožich.

Tak jsem Vám tu po poledni napsala dlouhatánský příspěvek a on tady není!!!

U nás prima den. Dopoledne jsme byli ve městě, něco pořídili, např. buřtíky na zítřejší akci, dali si zmrzku. Po obídku jsme to všichni tři zalomili a odpoledne strávili na hřišti. Paráda. Sice se to tu pořád honí, ale zatím neprší a já doufám, že to vydrží. Zítřejší Putování vede převážně lesem, takže bychom byli asi pěkně špinaví a to nemluvím o tom, že mokré dříví zrovna dobře nehoří... :-)))

Hakiniki, těžká věc. Můj manža je skvělý chlap, ale třeba na akce typu sraz březňátek ho nepřemlouvám. Zaprvé by mi to asi nebylo moc platné, a i kdyby nakonec jel, vím, že by se tam necítil dobře. A v konečném důsledku pak ani já. Prostě to tak je. Víkend, ale co popisuješ Ty, je podle mě přece jen z jiného soudku. Jde o vážnou věc, Kubíkovo zdraví a Vy oba jste rodiče. Myslím, že byste si měli promluvit, že bys mu měla vysvětlit, že potřebuješ podporu, že je nutné, aby byl i on informován, co Kuba smí jíst a co ne... A jestli tam budou nějaké přednášky, tak to se přece budete muset vystřídat u Kuby, ne? Nebo Kuba nejede? Moc držím palce, ať Tvůj manža nakonec pochopí a Vy si víkend užijete...

Dobré ráno, děvčata,
my už od 6 na nohou, bohužel ani ten víkend není výjimka a já se vždycky tak těším, že se vyspím. Vyjde to jednou za uherák. Tak půjdu se psem, vařím oběd, zabalím Voj a psa, pojedeme k mamce ( doufám, že bude Praha průjezdná bez úcp) a k obědu, který by měl dokončit taťka, se vrátíme. Odpo snad nějaké nákupy, možná výlet. Dala bych si říct to putování za perníkovou chaloupkou, Majdo.

Hakiniki - s některejma chlapama je to těžký. Moc by mě trápilo, kdyby se takhle můj mužskej choval. Pokud je to jednorázový šprajc, asi bych jela a možná mu to pak i vyprávěla. Ale pokud to má delšího trvání a ty říkáš, že ani neví manža, co s klukem pořádně je, co může a nemůže jíst, našla bych si duši, která by ty starosti i radosti sdílela se mnou.

Tak Vojta tu se mnou sedí a snaží se vám taky něco napsat, tak já jdu s tím psem, vypadá to na studené, ale slunečné ráno.

Bobe, obdivuji tvé zapálení pro mytí oken. Na ty své se raději ani nedívám a jsem ráda, že máme žaluzie. :)

Takže všem přejeme krásný víkend.

to je těžké s těma chlapama,asi bych taky chtěla aby se mnou jel, když se jedná o dítě a pravděpodobně to bude záležitost asi na celý život.

U nás to funguje tak, že když něco hodně chci, tak si to "vydupu, vykřičím" a musí být po mém a když nemám potřebu mít ho tam, tak ho pošlu do háje