Diskuze :Diskuze : podle měsíce narození : březen 2005

Mirko-kačka se nebojí už dávno:)))))!!

Ahoj,
co všechn děláte.Kde jste?
Mu-to je pech!Já vim,že se to takhle radí,ale myslím,že by bylo nejlepší hned něco shánět a ten byt prodat co nejdřív.Když to poradil statik vám,poradí i jiným...a čím dřív se toho zbavíš,tím budeš klidnější.Ale jinak- o starostech s bydlením bych já mohla napsat román...:((

Já napíšu drobnou radůstku-asi si už nepamatujete,ale psala jsem tu o tom,jak se bojim jezdit s dětma,a sama a v provozu a zkrátka jak jsem neschopná řidička.Tak celé prázdniny jsem na sobě pracovala,jezdila jsem skoro každý den.Pak vždycky s jedním dítětem-tak do Pejru(asi 10 km)na nákup a zpátky..A teď v sobotu-marek hrál v Rakovníku.Tak já a dvojky jsme jeli s ním.(Mára ještě ležel s chorůbkou).v Rakovníku jsem si vzala auto a jela k tetě,sama s dětma(asi 20 km od R.)A do Ústí pak taky-tak jsem odřídila asi 150 km a byla jsem v euforii.Pro mě to fakt moc znamená a už si nepřijdu jako debil...

Kačko-s Márou chodím do poradny.K psycholožce,prý nejlepší v Ústí(poradila jedna známá soc. pracovnice).Zatím jsme na začátku,ale učíme se zvládat vztek, scény a takový to divoký chování.I tik měl,ale to se o moc zlepšilo..

Ahoj!!!
Mumu,to máš tedy těžký. Mě se dnes v noci zdálo ,že nám rekonstruují koupelnu a hrůzou jsem se probudila(naštěstí máme novou).
Třeba si toho statika špatně pochopila,i když to je blbost,viď? Tvůj manžel tomu rozumí. Když jsem přijela kdysi nabízečky materiálů ohledně odstraňování vad panelové výstavby ( z Karlových Varů :-))ještě několikrát se mi v noci zdálo že se hroutí výztuže a schodiště (a to bydlíme ve zděným,přesto takový hrůzný sny).Jenže ti prodejci to tak dokázali podat(třeba ten váš statik taky ?) a to mě to zase až tak nezajímalo,ale jak je vidět tak se mi to v hlavě dost usadilo.Dokonce jsem se tam dozvěděla,že paneláky byly projektovaný na 30 let životnosti a podobný perly.
Bydlení na venkově s dojížděním: dokud budeš s dětma doma,takto zvládneš v pohodě,bude ti jedno jestli jedeš 10 minut nebo 15.Ale až budeš chodit do práce,tak to bude náročný.My bysme mohli z fleku se přestěhovat na chalupu (po několika nutných stavebních zásazích:-)),ale asi by se mi to nelíbilo napořád.Víkend je dobrý,ale vždycky se už v neděli těším domů.
To jsem se rozepsala, no nic ,stejně ti nikdo neporadí,zkus nechat starosti trošku na manžovi,ty máš s dětmi dost.Ale já vím to je těžký,taky si dělám všechny starosti já a ostatním nic nenechávám:-)

ahojky, trochu rozvířím tiché vody :-)))

Jako už mnohokrát mnoho z nás, jdu si postěžovat, opravdu nemám, komu bych to teď řekla, achjo...budu moc ráda za vaše nápady, zkušenosti atd...
Opět téma bydlení, u nás již dlouho přetřádané. Po delším rozhodování, jak ho směřovat (byt, dům, novostavbu, ve městě, za městem, na venkově...), jsme koupili v červnu byt, jak víte. Pak byly potíže se zedníkem, takže rekonstrukce stále probíhá, v současnosti se škrábe a dělají nový štuky, ještě nás toho čeká dost. A naskytl se problém v podobě nové informace a to, že nám statik doporučil se bytu zbavit... Přijde mi to jako trest za moje hříchy:-(.
Takže jsme v jakoby opět na začátku. Můžeme tam pár let bydlet a pátrat po něčem jiným, prodat a odejít. Teď by byl prodej komplikovanější, protože ještě neproběhl převod z podílového vlastnictví do osobního a museli bychom podstoupit takovou mašinérii, že už je lepší nějaký rok počkat, až se to převede. Možná to tak uděláme, stejně jsme měli v úmyslu být tam tak 15 let a mezitím stavět. Ale teď se mi to zdá celý aktuálnější, nemám klid, prostě bydlení má chybu a mě to se...Už se mi tam tolik nechce.
Když jsme se rozhodovali, hodně lidí nás zrazovalo od domu na venkově kvůli věčnýmu dojíždění s dětma do škol, kroužků atd...Náš pozemek (jeden už máme) je opravdu v totální díře, kde není snad ani obchod. Furt balancuju mezi touhou po přírodě, zahrádce a klidu a výhodou města a všeho po ruce. Na dům se zahradou na okraji KV asi nebudeme mít...i když možná bych se už i do toho pustila. Do satelitu se nám nechce. Vše se komplikuje ještě tím, že typ domu, co chceme eventuelně stavět, nám jen tak všude nepovolí. Už vlastně nevím, co chtít, kam zaměřit aktivitu a čas neúprosně běží...
Myslela jsem, že můžu klidně spát, že i kdybysme už nikdy nic nepostavili, budeme mít pěkný byt na dobrém místě, teď se to pokazilo, rekonstrukce běží, nevíme, jestli do ní investovat tolik, co jsme chtěli, do provizoria se nám taky nechce....áchjó.

Ahojky, všem, co někam razí na prodloužený víkend přeju aspoň jakš takš počasí a hlavně dobrou náladu :-))).

Zdravím Silvu po dlouhé době!!! Holky jsou fešandy!