Diskuze :Diskuze : podle měsíce narození : duben 2005

předně děkuji, že se tu debatuje o výročí svatby, protože jsem si právě teď díky tomu vzpomněla, že ho máme 13. 6. Tak to asi jen pro ilustraci, jak člověk může zapomínat. A to já si přitom na tyhle věci velice potrpím.

Mitchi, já ti nebudu psát, aby ses na manžela nezlobila, protože naopak - pokud tě to tak mrzí, jak píšeš, asi by ses MĚLA pořádně rozčílit, protože jedině tak si to můžete naplno vyříkat. Člověk by to ze sebe měl vypustit, aby ten druhý viděl, že je to opravdu vážné.
My jsme s manželem naštěstí ze stejného těsta - dárky si dáváme, výročí slavíme... Představa, že by takovou věc nejen zazdil, ale třeba i jednoduše opominul, protože prostě "u nich doma to bylo jinak", mě přímo děsí. Protože vím, že jsem cíťa a že si z toho vydedukuju spoustu věcí navíc - že o mě nepřemýšlí, že mu nestojím za trošku námahy, aby aspoň zašel pro kytku atd. atd.
Je sice pravda, že "chlapi jsou v tomhle jiní", ale pokud vám to má i v budoucnu klapat, tak nejen ty se musíš přizpůsobit (že akceptuješ jeho pracovní styl, což ostatně děláš), ale i on. Pokud tě má rád, tak si tohle všechno vyslechne a pochopí, že jsi nešťastná a je třeba s tím něco dělat.
Naprosto chápu tvoje pocity, protože jsem měla přítele, který byl v tomto směru dost podobný. My jsme spolu tehdy nežili, takže jsme nebyli v jedné domácnosti a tím to bylo trošku jiné - ale třeba já jsem mu dala vánoční dárek a on mně žádný, protože - jeho slovy - je přece jedno, kdy mi ho dá, hlavně že mi ho dá a že na mě myslí... a nesnáší obchody plné lidí před Vánoci... A pak mi dárek dal za měsíc. A k narozeninám za dva měsíce. Prý nezapomněl, měl ho celou dobu doma, ale nebyla ta pravá příležitost. Asi to byla i pravda (byla to básnička a věřím, že ji měl napsanou dlouho), ale jak byl zahleděný do sebe, ani mu nepřišlo na mysl, že jsem ho mezitím naprosto zatratila a myslela si o něm ty dva měsíce to nejhorší.
No to jsem se rozkecala... ale to jen pro ilustraci. Já jsem tohle nemohla akceptovat, protože to podle mě vypovídá celkově o vztahu toho člověka ke mně, takže i proto on není otcem mého dítěte. :-)))

andy, já s tebou taky souhlasím, ale obávám se, že u mitchi je právě ten problém, že manžel keždej večer pracuje a tudíž u nich prostě moc těch večerů o samotě nepřipadá v úvahu...

každopádně fakt je ten, že podle mně, když je na obou stranách k tomu vůle, tak se všechno dá vyřešit a změnit k lepšímu, ale nesmí chybět oboustranná snaha a není to vždycky jednoduchý...

lenunce moc držím palce a dík za info, podle mně být s prckem v nemocnici musí být to nejtěžší pro každou mámu, já osobně vím, že bych se asi zbláznila...nesnáším nemocnice (kdo je má rád, že), ale sám se sebou si to člověk ještě nějak srovná, ale s děťátkem, kterýmu to navíc ještě lze jen těžko vysvětlit, to musí být fakt utrpení....

no nic, holky, vyrážíme na hřiště, ačkoliv to moc nevidím, je tam mokro, ale doma trčet celej den teda nechci..

mitchi tak to by mě fakt taky naštvalo on nestihl jet k porodu protože pracoval no nevim:-(Je pravda že můj manžel taky na nás nemá moc času ale přes týden spíš je to tak že odjíždí v příjíždí v 5večer se nají a ještě pracuje na pc a pak padá unavený a je rád že si v 8 sedne nachvilku k tv. Chápat ho chápu ale někdy ne a prostě ho přinutím aby šel s náma ven a vidím že není nadšen ale kvůli Vojtíkovi jde a to mi stačí.

Mitchi tak mu to řekni co tě trápí. JO a nepochopila jsem to stěmi dárky proč si nedáváte dárky?

Katy, nas pediatr a i moje MUDr. CRP delaji. Je to fakt prima. Nejvic o tom vim, kdyz jsem byla s malym v tech trech nedelich na kapackach kvuli ledvinam. Delali mu ho skoro denne.
Majenko, to je bezva, at uz se to jen zlepsuje..o)

Ahoj holky!

Mitchi, já bych byla taky naštvaná :-( a ani se ti nedivím, že je ti to líto. Já si naštěstí na Standu nemůžu ani v nejmenším stěžovat - ten se věnuje holkám skoro víc než já... a snaží se, abychom byli aspoň chvilku vždycky jenom spolu.

Gabro, to je prima, že Kao takhle hezky mluví. Kačka sice taky chce vše vědět, co to je, ale jen ukáže a řekne "he?" :-) ale rozumíme si.

Katy, naše doktorka to CRP dělá a je to super - hlavně díky tomu dává antibiotika jen tam, kde je to potřeba...