Diskuze :Diskuze : podle měsíce narození : duben 2005

Arulko - to je Kryštof šikulka. V sobotu jsme byli s dětmi na závodech běh - kolo u vás v centrálním parku. Tak se tam třeba napřesrok sejdeme . Nelinka sice ještě nepochopila, že na soupeře se nečeká, při závodu se nevypráví, ale strašně se těšila, že vyhraje rohlík (ten dávají při registraci všem). To se jí splnilo.

Vojtami - marcipán se povedl. Díky. Nelinka si přála princeznu na louce.
(Fotku jsem dala do dubnatek).

Tak se jdu pochlubit s podobnou zkušeností jako Máca. Kryštof dostal v sobotu kolo a od neděle normálně jezdí (bez koleček), sám se rozjíždí, sám vše a jezdí teda jako blázen. Dneska jsem fakt trnula...

ahoj holky,
zdravím po víkendu, měli jsme náročnou grilovačku u nás doma asi pro 7 rodin, ale bylo to moc fajn, šíma zpětně oslavil narozky s dětma ze sousedství a moc si to užil a naštěstí i matouš si už díky častému "otužování" zvyká na větší společnost, tak jsem ráda..

marti m., naprosto ti rozumím, ale u nás je to i tak, že vlastně honza se šímou si tak rozumí, že ani mně nikdy nenapadne to vyměnit, abych já byla se šímou a honza s matoušem.. donedávna to nešlo, právě proto, že jsem kojila a pak už se to tak ujalo, že to prostě zůstalo.. u mých sousedek pozoruju ten samej model, pokud manžel vůbec funguje, tak taky starším dítkem, a´t už je to dcera nebo syn... já to teda začla řesit hned jak jsem si toho všimla a tenhle víkend jedu se šímou sama pryč na chalupu k mojí kamarádce, je tam uprostřed zahrady potok a s matoušem je to tam dost náročný a navíc tam budem spát, takže by asi osazenstvo nebylo nadšený z budíčku v půl šestý ráno já jsem za "náš" věkovej rozdíl vděčná, je to tak akorát, i když teda matouš má zrovna období "kradení" hraček, tak je to náročný, hračky ho nezajímaj pokud možno vůbec a když, tak ne ty jeho a šíma je navíc docela samotář, takže když přijde po celém dni mezi dětma ze školky, chce být chvíli sám a taky ne se mnou a pak už je doma honza jdou se třeba projet na kole nebo tak a zase se to opakuje.. smutný to je, ale zase ber to tak, že ondra měl úplný maximum pozornosti do tý doby, než se matýsek narodil, což je něco, co mladší sourozenec nikdy nezažije.. a za pár měsíců už bude maty ve věku, kdy budete moct podnitak všechny věci všichni najednou a těch pár chvil, co jsi musela být víc s matýskem se "smázne"... nevím, jak to líp napsat..

skramuško, tak to je teda fakt trošku nervák, ale hlavně že to dobře dopadlo.. kojení si užij, to je prostě neopakovatelnej zážitek a nedá se to ani vyprávět.. v tomhle vysloveně lituju chlapi, že to nikdy nemaj šanci zažít..

ahojky, tak uz jsme se trosku znormalizovali, tak mam konecne chvilku casu na napsani, jak se to udalo. Nebylo by to nase dite, aby vse zase nebylo jinak, nez podle planu
Planovany cisar jsme meli na stredu 22.4, ale uz v pondeli vecer mi pred devatou vecer praskla voda, takze se opakoval scenar jako u Adi - rychly odjezd do porodky. Bohuzel muj doktor mohl prijet az kolem jedenacte,navic se ten den rodilo na bulovce hrozne moc deti, takze nez se uvolnil sal a on si sehnal druhou doktorku k asistenci, docela jsem si to "uzila", protoze kontrakce nastoupily ihned a v kratkych intervalech:-( Nakonec mi pichli SAB az tesne pred pul jednou, to uz bylo utery, a behem chvile Isabelku vytahli, Apgara mela 10,10,10. Ukazalo se, ze i kdybych chtela rodit normalne, tak by to stejne neslo, protoze se sama spatne zrotovala a sla oblicejem napred, takze si na cele vyrobila docela velke modriny, jak se rvala, kam nemela a nakonec by to stejne cisarem skoncilo.
U mne to pak uz byla klasika - hodne srusty, ztratila jsem dost krve, doktor rikal, ze to bylo hodne narocny a pripadne dalsi tehotenstvi nam rozhodne nedoporucuje /stejne jsme ale dalsi nechteli/. Mam nejakou "specialni diagnozu", kdy se po zakroku hojim velmi rychle, ale telo to resi prave vznikem srustu - mela jsem je minule, jeste pred porodem a udelaly se opet, i kdyz je minule rozrusil.
Na JIPku mne dovezli nekdy kolem treti rano, v pet odpoledne jsem musela vstat /to teda nic moc/, odvezli mi na muj pokoj, kde jsem byla do patku do rana, kdy nas propustili domu. Isabelka prospiva jak ma, dokonce kojim, ac jsem to v planu nemela. Ale ona se chytla a uz nepustila, tak mi je lito ji to brat. Coby kojici matka jsem naprosto neinformovana, tak to budu muset dohnat nejakym samostudiem Mlika mam hodne, jsem zvedava, jak dlouho to vydrzim a jak to vlastne bude probihat.
Ada je zatim ze segry nadsenej, hodne se na ni tesil, porad ji liba a hleda na ni pozitiva /bodejt by ne, kdyz ona porad spi a zatim mu nebere zadny hracky/.
Jdu pohledat nejaky fotecky, vlozim do denicku.

Arulko - nebyli jste v Říčanech? Tam je na den dětí.