Diskuze :Diskuze : podle měsíce narození : listopad 2007

Ahoj kočky,
tak tu musím zapět chválu na české dráhy...

V sobotu jsme jeli na cyklovýlet do Beskyd. Ráno jsme vyrazili cyklobusem z Ostravy do Frýdlantu, pak jsme si podrandili po beskydech na kolech, odpoledne zaparkovali na chatě u rodinné přízně a nazpět jsme jeli vlakem a o tom tu musím napsat více.

Měli jsme jet přímým vlakem domů ve složení: 2xkolo, vozík za kolo s autosedačkou, já s manželem a dítka. Na pokladně nás paní varovala, že na trati je výluka (cca v polovině trati jedna vlaková zastávka), trochu jsme se toho lekli, ale řekli jsme si, co nás nezabije, to nás posílí a taky že jo.

Do vlaku jsme se nasoukali celkem v pohodě (vlak měl široké dvoukřídlové dveře), mladý průvodčí nám pomohl s koly a vozíkem, ani jsme za ně neplatili, průvodčí nad tím mávl rukou.
Pak nás ve Frýdku čekal ten přestup na autobus, cesta autobusem a pak zpět do vlaku.
Výstup z klaku byl horší, neb než jsme začli vystupovat, široko daleko už nikdo nebyl (všichni utíkali na autobus), tak se manžel potil s vozíkem (dveře sice byly široké, ale uprostřed bylo zábradlí, nad které bylo třeba vozík nadzvednout) a když nejvíc funěl, přiskočil posunovač, co šel zrovna kolem a pomohl mu s vozíkem, já mu pomoct nemohla, protože mi mala spala v náručí.
Pak šla kolem výpravčí s dotazem, zda pokračujeme dál a my že jo, tak na nás popohnala a vyslala směrem do podchodu, pak se zarazila, to jí asi došlo, že toho máme s sebou trochu více, drapla jedno kolo, posunovač vozík, manžel druhé kolo, já Davida a přesunuli jsme se před nádraží, přes koleje (kde chodí jen zaměstnaci ČD), kde jsme se nacpali do autobusu a věci naložili do přistavené dodávky.
Svezli jsme se jednu zastávku a pak zase ven a hurá na vlak, Žabča mi stále spala v náručí. To nám hned došlo, že do vlaku se nenacpem, protože měl jen úzké dveře a než by jsme rozložili vozejka, to by chvilku trvalo. Už už jsme to vzdávali, že to jako dojedem na kole domů, ale pak na nás volal strojvůdce, ať vozík dáme do služebního vagónu, to se nám taky moc nechtělo, to znamenalo projít kolem celého vlaku až na jeho konec (a nebyl nejkratší), ale zase se přichomýtla výpravčí (jiná) a paní průvodčí, každá vzala jedno kolo, manžel vozík, já Davida a už jsme fičeli na druhý konec vlaku. David byl štěstím bez sebe, neb mu výpračí do ruky vrazila "opravdickou" placačku, protože potřeboval mít volné ruce. Z vlaku nám pak zase ochotně pomohl výpravčí a ještě na poslední chvíli si k němu David doběhl, aby mu cvakal lístek.
Prostě paráda, jsme byli s manželem z tohoto jednání dost překvapení, prostě jsme trefili na fajn lidi, přišlo nám to prostě neskutečné.

Se omlouvám za tu slohovku, ale tohle muselo ven. Mažel už o tom spisuje článek na náš rodinný web, tak to pak asi mrsknu na rodinku na hlavní stranu.

a na konec jedna dojezdová fotečka

nejde mi to tak kdo bude chtít jsou tu http://fotoalba.cz/dana2111

tak ještě jednu fotku

Ahoj holky,omlouvam se,ze Vam sem lezu,ale rada bych Vam nabidla vozicek za kolo plus jogger! Jde o nove zbozi s dvouletou zarukou!Mam nekolik druhu a barevnych kombinaci,Cena je v rozmezi 3799-4799kc.Pokud by nekdo mel zajem pisnete na mejlika v.bendik@seznam.cz na vse odpovim a zaslu fota........ Ahojte a krasny vecer! Verka

Ahoj holky, tak se Kubovi konečně vyklubal zub. Bylo to pár uplakaných dní, ale už je venku.

Zítra se stavím v lékárně a zkusím doporučované mazání. Kuba taky polohu na bříšku nemusí, otočí se opravdu jen když je tam něco co moc chce. Začal si sedat a když se má o co opřít, tak to už chvilku zvládne sám.
U každýho mrňouse je to jiné, taky jsem stresovala a nutila kamarádky fyzioterapeutky ať na něj kouknou.

Ty fotky jsou super.