Diskuze :Diskuze : podle měsíce narození : listopad 2008

Já sama byla v dětství svým tátou bita a celé dětství jsem se ho strašně moc bála, byla jsem poslušná jen ze strachu. Když někdo někde napřáhl ruku, že třeba chtěl jen odehnat mouchu, tak já už uhýbala, že mi chce asi jednu fláknout...

A opět plácnout přes plínku a naplácat já vidím jako rozdíl.

A příklad filmu Nebe a dudy, když tam kluci dostávají na zadek s čepicí, myslíš,že to mělo smysl?

Jitule u mě je význam slova "bití" jakékoliv bití-tzn. i bouchanec přes ruky a naplácat přes plínku tuplem (to už je podle mě dost drsné bití). A argument "stejně to přes plínu necítí" teda nechápu-tak jaký to má tedy podle Tebe výchovný význam, když to "stejně necítí"? To potom dítě bere stejně jako srandu a nechápe tuplem wo co gou...

Ale jak už bylo řečeno-je to každého věc, nikomu svoje výchovné názory nevnucuji, jen prostě svobodně píšu, jak to vidím já. Ve svém okolí mám různé maminy-i ty, co děti bijí a i ty, co se snaží dělat to tak jako já a jednoznačně se mi líbí chování těch nebitých dětí. Mám pocit, že ty bité více vzdorují, více se vztekají a celkově jsou "zlobivější", ty nebité mi přijdou takové spolupracující, určitě je to rozdíl....
A nehledě na to, že se mi tak nějak vnitřně příčí svoje milované dítě jakkoliv uhodit, mě to prostě nejde, fakt že ne...

Ahoj holky,tak my už víc než týden marodíme. Nějak se Natálce to nachlazení přestěhovalo na hrudníček, tak jsme šly v úterý raději k dr. a ta když ji poslechla,tak jí hned nasadila antibiotika, že má dost nález na průduškách, zítra je to týden,co ty antibiotika bere a půjdeme na kontrolu,ale já mám pocit,že jí to tam pořád chrčí.
Já sama mám průdušky chycené a "chrčím" tady taky,tak nevím, jestli si ty bacily pořád nějak nepředáváme nebo co, protože se s tím otravujeme fakt už dlouho. Celý týden má teplotu kolem 37,7-38, tak nevím, jestli to souvisí s tím nachlazením, nebo zároveň roste i nějakej zoubek, fakt nevím.

K tomu se ráno začala budit už po páté hodině a to dřív vstávala až mezi půl 7 a 7, tak z toho jsem tedy také dost rozladěná.

A psaly jste o FB-ani mi nemluvte-teď jak s Naty marodíme a jsme kromě krátkých procházek pořád doma, tak jsem si FB také založila a je to fakt mazec jaká to je ztráta času,sedím tam pořád a nic jiného skoro nestíhám,že já tam vůbec lezla!

Pohádko-souhlasím s Katulenkou a Rený-určitě bych vyhledala pomoc, také jsem byla dřív fakt vůči těmto odborníkům skeptická, ale teď vím, že kvalitní terapeut to opravdu dokáže v hlavě skvěle "poskládat" a jak jsme už psaly dříve-dítě velice zrcadlí matku a když se dáš "do pohody" Ty, tak se to odrazí i u dětí, uvidíš

Jinak k bití-mě se také silně příčí bít děti, Natálku nebiju a ani nebudu, to se mi mnohem lépe osvědčilo odvést pozornost, ukázat jinou činnost a ona na tu zakázanou opustí...

Také je super, když Natálku zapojuju do činností, co doma dělám-přesně jak píše Laurenka-například zmáčknout knoflík od pračky, nebo když batole rádo hrabe v odpadkovém koši,tak ukázat účel toho koše-např.dojíme jogurt a půjdeme spolu vyhodit kelímek do koše, nebo počůranou plínečku půjdeme vyhodit (teď už to vyhazuje sama, já ji přebalim, plínku hodím smotanou na zem vedle přebalováku a ona už šupe do koše).Oni jsou sice malinkatí, ale mozečky už jim fungují skvěle

Holky díky moc za vaše reakce.
Renýsku asi máš pravdu, zajdu si k psycholožce. I přes mírné předsudky a trošku nedůvěru s čím mi může pomoci... Nevím moc, co může poradit, ale fakt to zkusím! Třeba mě naučí nějak pozitivně myslet nebo já nevím. A máš pravdu, taky se mi příčí bití-plácání tak malých dětí. Mates mě tak nervuje, že prostě občas ho plácnu, ale hlavně je to jak u vás, i kdybyh ho zmidlila jak blázen (což bych neudělala), bylo by to k ničemu a to naprosto. Nemá to smysl no. U Ondry jsem byla naprostý odpůrce jakéhokoli plácání či bití a teď jsem dopadla takhle.

Za měsíc jedeme s MM na týden sami na dovču, nejvíc se těším na to, že budu bez dětí. Tak to bude trochu oddych, i když mylsím, že návrat do reality bude rychlý a za dva dny nebudu vědět, že jsem někde byla