Diskuze :Diskuze : podle měsíce narození : květen 2011

Joll - vůbec ses nezamotala a napsala jsi to moc hezky, v podstatě se pod to můžu podepsat, když Štěpík musel po sobě utřít pomalovanou podlahu místo pohádky, nepovažuju to ani za trest, ale přirozený důsledek jeho chování a to je přesně to, o co ve výchově usiluju já. Nemám to z vlastní hlavy, kdyby to někoho zajímalo snažím se vycházet z konceptu Respekovat a být respektován.

Lei,koukám, že malá je naše váha Lea měla v deseti měsících 7250g a teď v roce to nebude o moc slavnější,protože chvilku není v klidu a moc teď při nemoci nechce jíst, tak jsem na váhu docela zvědavá.

Co se týká bití dětí, tak na to mám složitý názor a asi se do toho zamotám... Co vím určitě, tak bych nikdy nedokázala dát facku a nebo bít přes hlavu nebo dokonce používat vařečku,řemen a podobně.My jsme v dětství občas dostaly se setrou na zadek a to jsme moc dobře věděly za co a to byl nejhorší fyzický trest...Když davča vypráví, jak je rodiče byli vařečkou, tak to je pro mě už fakt týrání. Štěpa za poslední tři roky dostal akorát za pokakávaní, jinak nikdy nebylo potřeba. Vždy se s ním dá domluvit, nebo pomůže mírně zvýšený hlas... Je to asi rok zpátky, kdy seděl před dveřmi a čekal, že ho někdo obuje. Tak jsem mu řekla, ať to udělá sám,že už je přeci velký kluk a šikulín...Chvilku přemýšlel,pak se začal obouvat a povídá, že u nás je to lepší,že jsme na něj sice přísnější než mamka,musí se sám oblékat,utírat,obouvat,musí poprosit,když něco chce, ale že ho vůbec nebijeme a že ví, co může a co ne...Jsem toho názoru,že dítě potřebuje hranice a jakýsi řád,který se nemění. Prostě pokud ho jeden den nechám skákat na sedačce, tak bych ho měla nechat i druhý den a ne mu to najednou zakazovat nebo mu za to dokonce nadávat. Pokud mi to vadí, tak mu hned poprvé vysvětlit, že se to nedělá,že se ničí sedačka a podobně... když Štěpa u nás maloval na podlahu obrázky (moc dobře věděl,že se to nedělá),nedostal, ale místo pohádky dostal hadřík a musel si tu podlahu sám vyčistit.Od té doby byl klid...
U Leinky ale těžko apelovat na nějaké vysvětlování, že kousání bolí a podobně a když nepomáhalo jen holé "tytyty" a odtahování, přišlo na řadu to lehké plesknutí a fakt byl skoro hned klid. Kdyby byla starší,zkoušela bych vysvětlovat...

A už končím,protože nevím,jestli to má hlavu a patu.

Lei hodne boticek jsme zkusili a skoncili u Dpk. Uz plnohodnotna bota ale stale ohebna. Zatim si jenicek zvyka. Doma chodi jen bos tak to byl pro nej nezvyk. Ale myslim tyden a boticky mu nebudou vadit vubec. V botickach se musi drzet nejake opory. Bos ne.

A dík za názor i odkaz na botky .

A ještě mě občas napadá, oč "charitativnější" jsou někdy lidi vůči těm, které ani neznají, jak vůči vlastním...

A vypínám net a jdu psát, psát, psát...

Hezký slunečný den!