Diskuze : Hlavní : Dárkyně vajíčka

Jano, zkus třeba tohle a vyber si podle kraje http://www.firmy.cz/Prvni-pomoc-a-zdravotnictvi/Zdravotnicke-sluzby/Zdravotnicka-zarizeni/Prvni-pomoc-a-zdravotnictvi-Zdravotnicke-sluzby-Zdravotnicka

Je to nejlepší najít si to někde blízko bydliště, budeš tam často jezdit.
Já jsem si tam zavolala a objednala na konzultaci, kde mi Dr. vše vysvětlil jak to bude probíhat. Pak jsem musela přinést výsledky z cytologie od mého gynekologa a pak jsem byla na krvi a genetice. Teď jen čekám na výsledky.
Musíš mít věk do 35 a musíš být zdravá, to ti vlastně udělají testy tam.

Já jsem nad tím před rokem uvažovala, šla bych do toho, byla jsem plná euforie, že MÁM dítě, kolem sebe hodně kamarádek, kterým nejde dlouho otěhotnět. Přišlo mi to jako "udělat taky někomu radost", dopřát mu ten pocit, udělat něco pro svého bližního, dobrý skutek, atd.
Jen zrovna v té době kamarádka šla na odběr svých vajíček a píchala si ty hormony (na stimulaci? teď nechci kecat), aby jich měla na odběr více a měla na to docela špatné reakce a zdravotně to špatně snášela. Samozřejmě, někdo na to zareaguje špatně, někdo v pohodě a je fit.
Já měla v té době roční dítě a nedovedla jsem si představit, že bych nemohla třeba měsíc fungovat psychicky a fyzicky a dítě na krku, takže jsem to zatím odložila
Myslím, že do toho žena má jít s naprosto jasnými pocity a bez těchto pochyb "běhá mi někde dítě".
Já to tak neberu, vajíčko mi přejde jako "shluk buněk". Pouze vajíčko oplodněné mým mužem, mnou donosené, porozené, vypiplané, vychované = moje dítě.
Spíš jsem se setkala s těmito reakcemi v okolí, taky se mě ptali, zda bych to tak nebrala, po mém ujištění, že ne, tak stejně do mě ryli, že by to přišlo v budoucnu a "rvala bych si vlasy" a došlo by mi to potom. Což vím, že by tak nebylo.

ráda bych, ale sama pořádně nevím!!!myslim, že Ti tu holky napíší spoustu informací, ale i přes to si zavolám do toho centra a zkusím si domluvit schůzku..tam mi řeknou nejvíc, některé požadavky se mění, záleží v jakém centru se nacházíš...hodně štěstí...

Je to parádní a jdi do toho. Prostě si říkej, vyšlo? Nevyšlo? Kdo ví...
Určitě uděláš obrovskou radost budoucím rodičům a myslím, že pokud je někdo tak zoufalý, že nemůže mít děti a chce je získat právě přes darované vajíčko, tak že bude určitě dítě milované. A to je asi to nejvíc, co může dítě pocítit.

Já vajíčka darovala a jsem za to ráda. Nad tím, jestli někde běhá "moje" dítě nebo ne, nepřemýšlím. Mohlo to vyjít a nemuselo. Mě to netrápí. Jednak proto, že za svoje dítě bych měla i dítě např. adoptované, o které bych se starala (takže nehraje roli genetika), a jednak, pokud si někdo tak moc přeje miminko, že podstoupí oplodnění darovaných vajíček, vím jistě, že se bude mít dobře, pokud bude. Víc nad tím nedumám.

Vím z rodiny, jak moc těžké je pro ženu smířit se s tím, že vlastní dítě mít nemůže (ani z cizích vajíček). Proto jsem ráda při představě, že třeba díky mě je někdo šťastný, že jsem přispěla ke zrození vytouženého miminka (nebo to aspoň zkusila).