Diskuze : Hlavní : Máme doma předškoláka

Rozálie, já to kolikrát vidím v práci...děti, které v 5 letech doteď neměly ani vodovky, protože "to by bylo bince z toho", nebo 4 leté, které ještě nikdy nedržely ani dětské nůžky...přitom třeba u syna ve speciální školce zkoušeli krájet zeleninu ostrým nožem, když mu bylo 4,5...vesměs od těch maminek slyším, že jim nůžky zatím nezkoušeli radši dát, protože by mohly něco doma rozstříhat a zničit...že tyhle aktivity holt musí dělat s dětmi, pro ně bylo něco těžko představitelného, hlavně jim něco dát a ať neotravují a nic nezničí... neříkám, že je takových rodičů moc, ale i s takovými se setkávám...takže děti si pak některé věci fakt vyzkouší až v té školce...

Ivaxx, jo, ja treba od skolky taky cekala, ze tam bude holce fajn, kdyz ji neco nauci, tak prima. Ale nejake ambice nebyly. Tim, ze byla sikovna, umela tak nejak vsechno. Kdyby byl problem, bylo by to na me a manzelovi.

Předškolní výchova u nás spočívala ve vyplňování jakýchsi sešitů - uvolňovací cviky pro ruce. Angličtinu děti také měly (1 hod týdně) - bylo to k ničemu. Nejvíce se naučily, až když je to začalo ve škole bavit.

Předškolní výchova v 0. ročníku - cca 2 hod denně kreslili, psali písmenka (tiskací), zbytek keramika, tělocvik, hry. Hlavním účelem bylo přivyknout děti na školu, umět si vybalit a sbalit věci, osamostatnit se. Ani tam se nekonala žádná výuka.

Školka je pro mě o tom, že se dítě naučí fungovat v kolektivu a respektovat ostatní. To jediné mu nedá domov. Zbytek se naučí ve škole. Vědu bych v tom nedělala.

Ke vzdělání učitelek - u nás nejoblíbenější učitelka u dětí i rodičů neměla VŠ, ale zato milovala děti, hrála si s nimi, hrála jim na kytaru, housle ... Milovali ji děti i dospělí.

"To teda čekám, že na soukromé škole je vyšší úroveň všeho, než na státní "

Víra hory přenáší nejsi ale sama, kdo si to myslí. Je to uvažování "platím víc, tak to musí být lepší"
Ale "vyšší úroveň všeho, než na státní" je fakt extrémní výjimka. Tak třeba jen ty peníze. Dítě ve státní narvané školce stojí plus mínus 6.000 měsíčně bez investic (tj. bez budovy, hraček, zařízení, bez kuchyně, přístrojů, hrnců...). Rodiče z toho platí samozřejmě jen zlomek, třeba 500 Kč měsíčně. Aby jich mohla být ve třídě například polovina (tj. 14), stálo by to měsíčně bez investic cca 11.000 (odečítám nějaký ten paušál, ale dejme tomu, že pokreslí stejný počet papírů ve třídě pro 28 i pro 14). Kdo by to chtěl provozovat na stejné úrovni bez ztráty, musel by připočíst minimálně tak 3–5 tis za investice (pronájem nebo koupě, vybavení a postupné umořování).

Z toho vyplývá, že soukromá školka pro 14 dětí ve třídě by na úrovni státního zařízení stála minimálně 14.000 měsíčně. Kdo platí míň, tak už má někde kompromis (nemá-li škola bohatého sponzora). Hůře placení zaměstnanci, nekvalifikovaní, méně zaměstnanců, chudší vybavení, menší či nevyhovující prostory, ve skutečnosti více dětí (počítá se s nemocností)...
Státní školky jsou samozřejmě v mnohém opticky naddimenzované, ale je to například určitý hygienický standard, který ty soukromé poskytují jen málokdy. Často nejsou ani v rejstříku škol a v některých formách je vlastně ani nikdo nekontroluje.

Tak to je extrem, ne?