Diskuze : Hlavní : Máme doma předškoláka

už děti dááávno nemám ve školce, dvě nejstarší už jsou na střední škole a nejmladší na druhém stupni základky. vlastně ani nevím, jak tehdy probíhala příprava na školu, nějak to šlo mimo mě, protože školu z hlediska přípravy na školu nepovažuji za nijak extra důležitou pro děti z funkční rodiny. jako taková ta extra příprava ve smyslu pracovních listů byla tuším jednou týdně, alespoň tedy s jedním z dětí chodila do školky holčina, která chodila právě jenom jednou týdně na tuhle přípravku. ale jinak samozřejmě školka fungovala jako školka, tedy běžně se v ní kreslilo, modelovalo, výtvarničilo, cvičilo, zpívalo, vyprávělo si, četli se pohádky, hráli se hry na něco... tedy takové ty běžné věci, na kterých si děti procvičují jemnou i hrubou motoriku, představivost, orientaci v prostředí a čase a tak, základy stolování a hygieny, prostě tyhle běžné věci, které je vhodné při vstupu do školy zvládat. plus ve školce fungovala logopedie, pokud děti měly problémy s výslovností.

nejmladší kluk pak měl odklad a v odkladovém roce chodil na přípravku do základky (starší holky ne, ty byly v pohodě, ale kluk do školy nechtěl, tak spíš jako zvykačka na prostředí a učitelky), ta byla jednou týdně tuším tři nebo čtyři měsíce. nedělali tam teda nic extra, co by jinak neměli ve školce.

Kantyno, tyhle veci se maji delat s detmi normalne. To je ta predskolacka vyuka. Vyuka ma ruzne metody, nejen frontalni povidani pred tabuli.

Ještě doplňuji, že se jednalo o poslechy, vytleskavani, rytmus, uvolňovací cviky ruky, držení tužky a trénování schopnosti dokončit nějaký úkol, určitě se nejednalo o nějakou výuku.

Libik,
je dost velkej rozdíl mezi rodilým mluvčím a rodilým mluvčím s pedagogickým vzděláním.Ten, kdo učit neumí a nemá s tím žádnou zušenost většinu i prd naučí.

Nejdeš proti proudu, naopak. Pokud má dítě v nějaké oblasti starosti a něco mu nejde, tak je samozřejmě dobré ho řešit co nejdříve a s odborníkem. Což evidentně děláš a hodně tím dceři pomůžeš.