Diskuze : Hlavní : Máme doma předškoláka

A hlavně LOGOPEDIE - na tu jsem zapomněla"" naučit děti mluvit tak, aby jim bylo rozumnět.

Já jsem tedy pro učení jazyků už v předškolním věku, protože v té době vnímají a nasávají ty děti jazyky úplně jinak. Později to tímhle způsobem už moc nejde.Což samozřejmě neznamená že se to nemůžou naučit jinak,ale takhle to jde nejefektivněji, nejrychlejš, podobně jako u mateřskýho jazyka.
Nepočítám ale do toho nějaký školkový kurz jednou týdně, to je fakt spíš pro zábavu.

Rose, my to měli taky tak, ale mám trochu nestandardní dítě, chodili jsme do speciální školky, takže už z principu tam s nimi pracovali dost ve všech oblastech, takže jsem tohle vlastně vůbec neřešila...pokud by neměl žádné problémy a chodil do běžné ZŠ, tak bych to asi neřešila taky, protože takové ty běžné dovednosti se dítě obvykle normálně naučí doma....ale bohužel to tak není všude, někde se rodiče dětem moc nevěnují a pak to podle toho vypadá...
Co se týká angličtiny, tak tu samozřejmě ve školce neměli, i ve škole ji měli až od 3.třídy (respektive u něj od 4., protože měli první ročník rozdělený do dvou let) - ovšem začali už i rovnou v angličtině psát, číst, mluvit ve větách, jde mu to prakticky samo, jak mluvení, tak pravopis apod a po jednom školním roce angličtiny toho umí vlastně víc, než kamarádky dcera, která má už za sebou dva roky angličtiny a měla ji od první třídy...

Cairo, jo.

tak já půjdu trochu proti proudu - ve školce měly děti předškolní přípravu každý den, dokonce dostávaly na každý týden domácí úkol, byla to teda logo školka, takže k tomu měly ještě logopedii a taky jeden úkol na týden (dohromady tedy dvě strany v sešitě)
učily se úchop tužky, trénovaly různé grafomotorické dovednosti, povídaly si o zaměstnáních, co kdo dělá, dny v týdnu, měsíce, trénovaly barvy, tvary... ano, to vše jsme běžně dělali s nimi i doma, ale v té školce to zase bylo pojaté trochu jinak, cíleně...
teď je dcera v přípravce a vlastně jede dost podobně - děti se neučí teda číst, psát, počítat (ve smyslu početních operací), ale zase trénují grafomotoriku, mluví, kreslí, cvičí, trénují i určité školní návyky (mají klasické lavice, židličky, ale taky třeba polštářek, koberec na hraní...)
jasně že běžně děti mohou fungovat ve škole i bez přípravy, ale na druhou stranu ta příprava jim přinese lehčí přechod od hraní do lavic