Diskuze : Hlavní : Máme doma předškoláka

Sam, ver mi, neni to samozrejmost.

Já se fakt musím smát. Co by asi bylo potřeba ,tak zásadního dítě učit před nástupem do první třídy? Navíc co,tak zásadního by to bylo,že by to nezvládl naučit vlastní rodič?

Buď je dítě zvídavé a stejně se úplně nenásilně naučí barvy,čísla,písmena,číst a psát nebo ho to nebaví a naučí se to ve škole.
Myslím,že tu první třídu snad zvládnou všechny děti.
Řekla bych,že důležitější je to, jestli je dítě schopné chvilku soustředěně posedět v klidu a vnímat,než to,jestli všechno umí předem. Náš školní systém stejně neumí pracvat s tím,že část třídy už v podstatě látku první třídy zvládne předem. Stejně ty děti musejí čekat na ty,co neumějí nic.

Nevím, jakou zkušenost mají ostatní holky,ale já mám pocit,že moje děti se všechny ty věci jako čísla, písmenka naučily samostatně. Prostě se zeptali, někdo,kdo měl čas jim odpověděl a najednou jsme zjistili,že to umí. Nikdo je cíleně nedriloval x hodin.
Takže klídek v první třídě opravdu není nic, co by nezvládla naučit doma každá matka.

Moje milá, vy dobře víte, že jsem nemyslela ani kuchaře ani školníka. Ale prudíte, protože jste anonym. Možná vy neřešíte, komu svěřit své děti. Já ano

Třeba taková kvalitní výuka, která je srovnatelná třeba se státní školkou.

Naprostý souhlas.
Jediné, co já od školky v přípravě na školu požaduji, je dětem dostatečně uvolnit ruku a zautomatizovat držení tužky. Oba starší synové nejsou malovací, a i když jsem jim doma podbízela pastelky, barvy, křídy, tak se jim do toho moc nikdy nechtělo, navíc nejstarší tvrdošíjně držel tužku blbě.
O zbytku požadovaných věcí k zápisu si myslím, že zvládne normální rodina doma, a to během běžných činností a rodinných aktivit.
Angličtinu ve školce, navíc s rodilým mluvčím bych brala jako příjemný bonus, že děti naposlouchají intonaci a nějaká slovíčka. Ale já teda nejsem příznivec učení se angličtiny ve školce ani v 1. a 2. třídě (jakože nějakého systematického učení se), takže s tímto názorem jsem možná v menšině.

Co vím od starších synů, tak měli něco jako přípravu na školu každý den (nejstarší syn měl ještě speciální třídu předškoláků, tak tam to vyplynulo samo o sobě; mladší syn už byl ve smíšené třídě), ale do toho se počítaly i právě ty uvolňovací cviky, malování postaviček a tak, vždy cca 15-30 min (což dělaly u mladšího všechny děti, které chtěly, jen na ty předškoláky paní učitelky víc dohlížely).
Jak to bude u nejmladšího, to je ještě nevím, ale vzhledem k tomu, že už leccos spočítá, vytleská slabiky, pozná písmena, tak to asi ani moc řešit nebudu, jen to uvolnění ručičky.