Diskuze : Hlavní : Mezi námi ženami

"Trpím i u rozhodování, co si dát v restauraci."

To se mi nestává

Ale rozumím, občas se vyskytnu i v podniku, kde bych si dala všechno a musím si vybrat jen něco

Jsem úplně zoufale nerozhodná. Trpím i u rozhodování, co si dát v restauraci. Fakt zoufalec. O dražších věcech škoda mluvit.

Muj velky problem, jsem vahava Vaha v ascendentu
Ale je dobra teorie, kdyz uz se rozhodnu, proste to akceptovat a podle toho se zaridit
Bohuzel na me furt v myslenkach utoci "co by, kdyby" a na to je pekne porekadlo "kdyby byly v riti ryby"
Pritom je zajimave, ze ve vsech osobnostnich testech mi vychazi bojovnik a ten se vyznacuje tim, ze se umi rychle rozhodnout a pak uz nezpochybnuje...

Zajímavá otázka.
No, když nad tim přemýšlim,tak asi mi nejvíc pomáhá říct si, že nepotřebuju tu úplně nejvíc nejlepčejší možnost; že správná bude každá, která je opravdu hodně dobrá.
A tak nějak o sobě vim, že potom si tu už jednou rozhodnutou možnost "adoptuju" naplno a budu spokojená s tim, jak jsem se rozhodla. Takže mám takovej nějakej vnitřní limit, kdy poté, co zvažováním argumentů vyloučím možnosti špatný (oblečení, který škrtí, cesty, který kolidujou s něčim důležitym,rekonstrukce, který se zásadně nelíběj manželovi...) usoudim,že další čas strávený v paralýze z vaháni by byl tak velka ztráta, ze by vlastně devalvoval i tu případnou "nejlepčejší z nejlepčejších", a z těch fakt hezkých prostě jednu čapnu 🙂

No,zrovna teď jsem chytla nějakou virózu
Jak ráda bych ulehla do postýlky s teplým čajem.
A mít něco horečnatého,tak to udělám.Jenomže je to zase jen rýma a kašel bez teploty, takže v práci to přežiju(pacienti snad taky) a doma za odměnu se postarám o návštěvu z USA,která přijela odhalovat své české kořeny
Praktikuji víkendové stonání,to mi tentokrát nevyšlo,jelikož jsme odhalovali ty kořeny.
Vzpomínám si,jak jsem před pár lety dostala strašlivý kašel i s teplotou,během víkendu jsem si sumírovala telefonát do práce,že si opravdu vezmu sick days . A najednou jsem dostala SMS od kolegyně,jestli vím,že budu na pracovišti sama,že nejsou lidi(byly jarní prázdniny),takže mi došlo,že mě opravdu nemá kdo zastoupit,protože kdyby někdo takový byl,nejel by jen jeden program. No,teplota mi slezla a nějak jsem to přežila,mám jen krátký úvazek,tři dny, a čaj s medem byl dost nápomocný.
Covid tuhle kulturu přemáhání se dost narušil,ale te´d už každému otrnulo.