Diskuze : Drbárny : Autismus

Majo, ale každý aspík je jiný. Někdo ti na nastavování hranic nezareaguje nebo zareaguje ještě horšími projevy. Zkus si o tom něco přečíst od doktora Hynka Juna, když tak potom hodím odkaz. Byla jsem kdysi na stáži v DZR pro autisty se závažnými poruchami chování. Znám i jejich příběhy, to není o rodičích s příliš demokratickou výchovou, to je lidech, kteří si sáhli až na dno. Já mám taky doma autistu a mám to štěstí, že tyhle věci se nám vyhnuly, ale ani omylem si nemyslím, že to je moje zásluha. Ano snažit se musíš, ale pokud to výsledky nepřináší, zákonitě přijde bezmoc až apatie. Prosím nekopejte do takových lidí...

Pawlla, hele já v 4h stávám a pořád se říká, že člověk to má dodržovat den co den +- stejně.

Takže jak píšu, být tu sama je mi to celkem šumák.

Mladší zmizel, přestal tu úplně spát.

Manžel má špunty. A ten je na tom nejhůře, možná i protože má od vždycky problém se vstáváním.

Straší jen víkend.

No Ty s tím neuděláš nic, s tím mohou něco děla rodiče té dívenky, ale je docela dost dobře možné, že už udělali maximum. Přiznám se, že víc soucítím s rodiči té holčičky, ale chápu i Tebe, že je to nepříjemné, hlavně, když chodíte do práce nemáte to kdy dospat.

všem moc děkuji, za Váš čas.

Navíc jsem zjistila, že to je asi malinko jinak.

Znova jsem mluvila s majitelem, byt je pronajatý mamince s klukem(no má dlouhé vlasy a já myslela, že to je ta příčina toho hluku). Nikdo jiný v bytě není. Takže tam nikdo takový nebydlí. Tím to uzavřel. Nemáme ho otravovat. Byt zkontroloval a je tam jen paní a její syn. Nikdo další a už vůbec ne dítě s AS.
Pod plovoučkou má izolaci dostatečnou(podle mě žádnou).

Takže večer zase od 18h strašný, no čož není 22h, takže jsem vyrazila nahoru, poptat se znova:
S tou paní žije pán(je napsaný na schránce) a ta dcera je jeho. Pán si s ní moc neví rady, mívá ji ve střídavé péči. Prý je to sní těžké. Budou se snažit ji od 22h držet víc v klidu.
Vše s dcerou řeší manželka. Ona nechce, aby se do toho vrtal. Takže přesná diagnoza/léky-spaní, zklidnění jak tu psal někdo. Netuší.
Když jsem ho slyšela, tak jsem se ani neptala na školu. Dítko je momentálně nemocné, tak ho paní poslala k němu. On je doma se zlomenou nohou. Tak ji tam bude mít jako o prázdninách. Špatně spí to my potvrdil, že je problém ji uspat i v v 1:30. Nechce se ji.
(po tom co jsem si tu přečetla, je to zcela normální, že skoro nespí, roky čtu Týnu- a vím, že u nich 23h je normální, takže pro mě takto malé děti nespat od 20h bylo SCIFI)

S manželem jsme rozhodnutý udělat si ten strop, protože se nám oběma příčí na ně volat polici.

Finance na to není problém:
NYní pořešit jak a kdy, protože v obyváko/ložnici spíme. Cožpak přes týden můžeme spát na matracích na podlaze u kluků, ale tam asi skončí většina vybavení obyváku a nebude kde. Takže poprosíme syna, aby nejezdil z koleje domů, až by nastal ten problém s realizací a poprosíme mladšího, aby mu vypral. Což on problém mít nebude.
Protože jak jsem psala, na zahradě už bydlet nemůžeme.

Chyba byla to neudělat v létě, ale kdoví jestli by někdo měl čas to udělat v srpnu. A doufat, že se to uklidní.

Manžel špunty používá od července.
Já je nepotřebuji.
(jak jsem psala, kdyby měli za sousedy jen mě vůbec by se nic neřešilo, v 20:30 usnu a v 4-4:30 se probudím z komatu, jak říkají kluci)
Stejně jako mi nevadí, vysavač u postele, jako mi nevadí centrála na zahradě, prostě spím.

Další sousedi pod nima nejsou a vedle nás je prázdný byt. A vedle ve vchodě hluchý důchodce. Takže problém je vlastně jen my.

Jinak manžel si myslí, že neurotik už z něj pomalu je.....

Takže ještě jednou děkuji všem, že nám dali různé úhly pohledu na věc.
děkuji všem za Váš čas.

A všem co pečujete o takové dítko.

Lído, můžete si nechat změřit zvuk nebo si koupit / půjčit hlukoměr a v noci si ho změřit sami. Bude se vám líp argumentovat, pokud bude nad limit.

Jinak, kdysi jsme měli v pronajatém bytě ne postižené dítě, ale mimino, což je z hlediska hluku fakticky úplně totéž (v noci brečí, když se budí na kojení, ve dne tlapká rukama a koleny do podlahy jak leze po čtyřech a sem tam něco upustí). Soused pod námi chodil nadávat snad každý den. Koberec nepomohl, takže když prudil dost dlouho, tak jsme se odstěhovali někam jinam, kde byl pod námi už jen sklep. (A původní soused nafasoval nad sebe rodinu se třemi malými fotbalisty a dodnes naříká, jak bylo za nás dobře.)

Řekla bych, že když jim to budete říkat dost intenzivně a dost dlouho, tak je časem vyprudíte k nějaké akci (koberec, odhlučnění stropu, stěhování do přízemí,....). Změření a zaznamenání hlučnosti určitě pomůže. Oni ti lidé (majitel ani nájemník) vlastně neví, jak moc to je přes podlahu slyšet, tak je třeba to nějak kvantifikovat a případně argumentaci podložit hlukovou normou na noční klid.