Diskuze : Zdraví : Rakovina

" s jistotou" - hele, to bylo to první, co mě napadlo, když mi tu "novinku" sdělili.

Ona je prostě jiná, než když "bojovala" za syna. Přijde mi, že je víc "smířená" než "depresivně pasivní".

Na takovéto "výměnné obchody" já nevěřím a je otázka, jestli to tvoje "paní" takhle myslí, i když to píšeš s dost velkou jistotou, asi podle vlastní zkušenosti. Já si tedy dovedu představit spíš řadu jiných důvodů, proč se člověk v také situaci nechce léčit. Zejména deprese nebo podobná záležitost jako důsledek toho hrozného zážitku se synem. Možná taky "alergie" na nemocnice, lékaře a spol. ... Podle mého je to v padesáti fakt škoda a spíš bych se snažila přispět k tomu, aby názor změnila, než přistoupit na tu teorii "s výměnou život za život" nebo snad dokonce tuto teorii podporovat ...

....úvodní příspěvek je strasne stručný , opravdu je tam tisíc a jedna varianta a tisíc a jeden pohled na věc a všechny mohou být pravdivé. ...

Tak na druhou stranu už vidím, kdyby to tu některá z nás popsala jako svůj příběh, jaká by se strhla hysterie. To nesmíš vzdát, VŽDYCKY je naděje (ač každý ví, že není), osud po tobě URČITĚ nechce výměnu života za život, jsi ještě mladá, všechno dobře dopadne atd. atd. Vsadím se, že ani jedna jediná by si nedovolila napsat no tak jo, asi nechceš podstupovat chemoterapii, dobře děláš, užij si v klidu a naplno poslední dny života. Podle mne neléčit se je blbost, navíc z takovéhoto pseudodůvodu.

Ty se ale jen domníváš, že ucinila nějakou smlouvu, ne? Co když ma informace, které její okolí nemá. Co když ví, že prognóza je velmi pravděpodobně neprizniva a nabízená léčba život prodlouží málo a za cenu velkého dyskomfortu?