Diskuze : Zdraví : Rakovina

Monty, tak já běhám týdně cca 40 - 80 km, ale starší člověk prostě jsem (53). Na prkně třeba už jsem hooodně opatrná, to ve 40 byly jiné jízdy! Být starší je ok, stejně jako být mladý. Někdo to dělat musí

Slupko,
tak hlavně nechápu, proč by měl být v padesáti někdo starší člověk, minimálně ve smyslu "téměř pohybu neschopný"; že to není květ mládí je každýmu jasný.

mandelinko co tou občankou jako chceš říct? Co už by jinýho za pohyb měli starší lidi dělat, než chodit? Nic? Počítám že libik nechodila denně hodiny... spíš to tipuju na blbou techniku - libiku, že ty se (ne)houpeš (ne)fyziologicky v bocích!?!

Já mám osobní zkušenost a na jejím základě mě tento článek nijak nepobuřuje. Mně diagnostikovali karcinom prsu ve 33 letech. Měla jsem dvě děti, poměrně v mladém věku, obě jsem kojila, jedla zdravě, nikdy nekouřila, v rodině genetickou zátěž nemáme, v práci jsem byla za optimistku. Doma jsem měla pocit, že vše musí být dokonalé a když to nebylo, cítila jsem se neschopně. Nikdy jsem si nepřišla hezká, sebevědomí na nule. Byla jsem hrdá především na svoje děti a skrz ně si možná léčila komplexy. Jakmile však začali chodit do školy, těžce jsem nesla každý jejich neúspěch - tedy především můj neúspěch, protože nám bylo ve škole předkládáno, že na dětech se hned pozná, jak se jim rodiče věnují a jak jsou svědomití s přípravou. Manžel tyhle věci vůbec neřešil a já jsem se vesele trápila dál. Každý má přece nějaké starosti. Na mou hlavu je většinou všichni chodili sypat a já jsem naslouchala a utěšovala. Svoje emoce jsem si ale nechávala pro sebe. No, a pak se jednoho dne člověk vzbudí a dostane diagnosu. Pak jsem přišla o prsa a o vlasy a v slzách před zrcadlem našla sama sebe. Došlo mi, že bez lásky sama k sobě nemám šanci. A tak jsme ten zbořený hrad z kostek postavili krůček po krůčku znova a snad lépe. Dneska už nejsem tak upjatá, dětem dávám mnohem víc odpovědnosti a manžela umím požádat o pomoc. A když se mi někdy něco nechce, tak to nedělám. Jasně, vyhnout se stresu v dnešní době není úplně jednoduché, ale alespoň by se měl rozumně vyvažovat. Život je krásný!

Kat, tak to je ovšem v mnoha případech. Vůbec mě to nepřekvapuje. Vlastně nikdo nic neví