Diskuze : Hlavní : Jak jsem prožívala těhotenství a porod

Hele pozor na to. S první jsem si pouštěla Tři sestry a ona teď nemá hudební sluch

Nečetla,ale zpívala.Vždycky se uklidnily.

Ne, ani miminům. Druhé a třetí břicho možná poslouchalo, když jsem četla prvorozenému synovi. Těm jsem taky víc zpívala a s nejmladším jsme měli dost rovzinutou telepatickou komunikaci. Třema se mi mihlo hlavou "hele, už ses dlouho neozvalo", a v mžiku kopnul jako "neboj, jsem tady a jsem v pořádku" . Kdyby to bylo jednou, měla bych to za náhou, ale bylo to vždycky.

Ne nečetla, mně mateřství začalo lízt na mozek až po porodu
Ale už to postupně v tom těhotenství začínalo přicházet, takže jsem hladívala břicho a přiblbe se usmívala .

No a přiznávám že teda pak mně také potkalo (naštěstí pouze dočasně) to mluvení v množném čísle, takové to vyspinkali jsme se, napapali jsem se a tak, byť jsem to předtím považovala za děsně infantilní a říkala že já tohle teda nikdy ...

Ale já teda nečetla ani dětem když byli malí, oni vyžadovali spíš vymyšlené příběhy na své aktuální motivy. Číst podle knížek začínáme až v poslední době.

Teda druhýmu mimču něco do bříška občas vykládal syn, ale dcera byla drsoň už v břichu a už tehdy ho dokázala slušně zkopat, natož pak mně . Tak to jsme ji tedy občas napomínala, fotbalistku ...

Ale ted me napada - psali jsme brichu pohlednice z ruznych vyletu "Ahoj miminko! vyvezli jsme Te na dovolenou do Vysokyc Tater. Dneska je ti XX dni, asi za tri mesice Te tu cekame. Nedavno jsme se dozvedeli, ze jsi kluk, tak ti ted intenzivne vybirame jmeno. Budes Ignac nebo Zvonimir. Vcera jsme s Tebou vyslapli Slavkovsky stit a cestou zpet nas chytla nas bourka. Mama se o Tebe trochu bala. Uz se mame uz trochu proneses, ale klidne pribirej dal - delas nam radost. Nachystali jsme pro Tebe z postylku a teta Ti po Tve sestrenici privezla pytel hracek. Tesime se na Tebe, Tvoje mama a tata" A tak podobne. Kdyz uz mel vybrane jmeno, mel to i s adresou.