Diskuze : Záliby : Hlášky a scény z filmů

Jako mladá dívka jsem se ráda bála, ale hororů tehdy moc nebylo. Líbila se mi knížka hororových povídek, myslím, že se to jmenovalo Tichá hrůza a pak povídka od Sheridana Le Fanu Carmilla, ta byla o upírech. V kině jsem byla na filmu Dracula, Ples upírů a Jáma a kyvadlo. V dospělosti jsem si už na horory moc nepotrpěla, hlavně po revoluci přišly takové ty plné krve a násilí, což se mi spíš hnusí, než abych se bála. Výjimkou byla Záhada Blair Witch, to se mi líbilo a nejvíc se mi líbilo Ti druzí. To jsem se fakt bála. A taky Šestý smysl, tam byl překvapivý hlavně ten konec. Jiné horory jsem neviděla.

já se jako dítě hrozně bála u majora Zemana - Studna... to je klasika, z toho jsem měla takové regulérní trauma, jak tam stál s tou sekerou a kýval se... dneska si uvědomuju, že to, co mě děsilo vždycky nejvíc, je šílenství - ta nepředvídatelnost, to, že nevíš, co se tomu člověku honí v hlavě... a pak mě děsí filmy, kde dojde k nějaké davové psychóze, kdy lidé ztratí zábrany, takže třeba film Proč? - ten okamžik, kdy se normální člověk úplně zcvokne a dělá věci, které by ho jinak ani nenapadly, jak úplně ztratí rozum, čistě pod vlivem davu... taky třeba Bolero jsem kvůli tomu nikdy neviděla, to davové násilí mi nedělá dobře...
jinak jsem teda od dětství milovala děsivé historky (raději číst než vidět), pamatuju si, jak jsem četla čachtickou paní někdy asi v šesté třídě a pak z ní vyprávěla kamarádům na nočních bojovkách nebo jak jsme na táboře četli nahlas noční můru z elm street a některý děcka se pak bály chodit na latríny to mi nikdy nevadilo, to jsem se nebála
ale třeba zmiňovanou blair witch jsme viděli v letňáku a pak ta cesta přes stromovku byla celkem vtipná - nejlepší bylo, jak jsme šli po skupinkách a jak byli vycukaní skoro všichni
a mám ráda takové až bizarní děsivé filmy, třeba Jack staví dům, stejně tak se mi líbil Joker - i když je to šílenství, tak mě neděsí...
no a Kinga miluju, ta jeho temná děsivá fantazie mě fascinuje, jen ty filmy trochu pokulhávají, i když třeba osvícení je super... a musím přiznat, že když jsem poprvé četla To, tak jsem se i u čtení FAKT bála, ale nedokázala jsem to odložit...
a pak jsou filmy, které mě vlastně nebaví, protože to násilí je tak nějak prvoplánové, třeba mlčení jehňátek je podle mne "jenom hnusný"...

Ten o Pasteurovi a vakcinaci na me v detstvi taky nechal hluboky dojem

Co jsem videla na gymplu a doposud nenasla odvahu si pustit znovu, je Kladivo na carodejnice…

Akta X jsou dostatecne desivy, na horory nekoukam, krom Kinga, ktereho jsem dost cetla, jsou mi k smichu

Jo a Osviceni je celkem impresivni film.

Nekoukám na horory. Dodnes jsem nedokoukala ani Vetřelce. Zrovna včera jsem si vzpomněla na animovaného Čarodějova učně, ten mě v dětství hodně vystrašil. A pak třeba scéna ze Sňatků z rozumu, kde se Haně zjeví mrtvý snoubenec.

Jinak nemám ráda lekavé filmy, ale detektivky miluju.

Na SŠ jsem četla Dráculu a pak jsem se bála půl roku spát v pokoji, ve kterém nebyly zatažené závěsy

Moniko, něco mi to připomíná, ty děti v jeskyni nějak uvízly/ztratily se? A ještě se mi vybavuje scéna že našly konzervy, ale protože byly prošlé tak je jeden z nich nacházel do nějaké trhliny, aby se všichni neotrávili. Nebo pletu dva filmy dohromady.