Diskuze : Hlavní : Integrace postižených dětí

"psala jsem pouze o tom, že dávat najevo svou výjimečnost je spíše nesympatické a nelze vyloučit, že je takové dítě kolektivem odmítané proto, že tak činí."

co je to "dávat najevo svou výjimečnost?"

Pokud se dítě jako jediný ve třídě zajímá o brouky nebo vyhrálo mistrovství republiky v nějakým sportu, tak má to před zbytkem třídy úzkostlivě tutlat, aby ho neodmítla?

CHápu, že chodit a vytahovat se "já jsem mistr republiky v atletice a nikdo mi nesaháte ani po kotníky" je nepříjemný, ale kolik lidí tohle opravdu dělá? A kolika daj ti ostatní jejich "jinakost" sežrat jen proto, že jsou sami nezralí a nikdo jim nevysvětlil, že se to NEDĚLÁ? Mimo jiné je to v přímém rozporu s tím citátem, co jsi sem psala a tvrdila, že s ním souhlasíš.

Kudlo,
jenže já taky nepsala, že má být šikanován, jen to, že ho pak kolektiv nemusí přijmout.
Máš pocit, že je to totéž?

"při správném pedagogickém vedením"

Podstata věci.

"takže z názoru, že děti masově nešikanují jiné pro jejich jinakost jde strach. Spíš bych myslela, že by měl jít strach z pravého opaku."

ne, monty, strach jde z ospravedlňování šikany JAKOUKOLI vlastností šikanovaného.

I když se někdo bude chovat jako namyšlenej idiot, tak to NIKOHO neopravňuje, aby ho šikanoval. Nikdo ho nemusí vyhledávat nebo se s ním kamarádit, lze mu dát najevo, že se mi jeho chování nelíbí, ale pro šikanu prostě NEEXISTUJE omluva.

Kat,
no, když myslíš, že to pomůže... jen tedy nevím, proč to píšeš mně, je to jen další důkaz toho, že jsi nepochopila, o čem píšu.

Mmch., tohle je z oficiálního dokumentu MŠMT o přínosech společného vzdělávání. Odmyslíme-li si fakt, že to v praxi často nefunguje, tak idea je správná a říká jinými slovy to, co já.

"Především jsou však v běžné škole součástí většinové společnosti, vyrůstají společně
se svými vrstevníky, od kterých se mnohému naučí jen běžnou nápodobu. Každé dítě
přirozeně přejímá vzory chování, sebeobsluhy, hry i řeči zejména od svých vrstevníků.
Děti se společně učí, hrají si, komunikují a navazují přirozené přátelské vazby leckdy
pro celý život. Respekt k jinakosti se stává součástí běžného vnímání a hodnocení
světa a již ve škole se tak přirozeně budují základy začlenění osob se speciálními
vzdělávacími potřebami do většinové společnosti jak v soukromé tak profesní
budoucnosti."

"Při správném pedagogickém vedení společné vzdělávání obohacuje i všechny
spolužáky, a to zejména v oblasti sociální. Děti se přirozeně učí větší toleranci a umění
pomoci slabšímu, stejně jako respektu k tomu, že i dítě zdravotně nebo jinak
znevýhodněné, které je v určité oblasti slabší, může zase v jiné vynikat. Uvědomují si,
že každý z nás je jedinečný a každý z nás má své slabé i silné stránky."

"Názor, že společné vzdělávání probíhá na úkor jeho kvality, nepotvrzují žádné
výzkumy. Naopak zkušenosti z vyspělých zemí, ve kterých společné vzdělávání funguje
již desítky let, potvrzují nemalý přínos pro všechny zúčastněné.
Každé dítě je jedinečné a každá třída je vždy různorodá, a to i v případě, že zde není
začleněn žádný žák se speciálními vzdělávacími potřebami. V každé třídě se vždy
sejdou žáci s různými schopnostmi a nadáním, odlišným pracovním tempem
i odlišnými vzdělávacími potřebami. Právě tato různorodost učí děti toleranci, vnímání
odlišností, trpělivosti i ukázněnosti, a při správném pedagogickém vedením je
prostředkem k rozvoji všech."