Diskuze : Hlavní : Oslavy

Však děti na oslavy vozí rodiče, ať je tam přivezou a zase si je odvezou. To se dělá běžně, že je oslava někde mimo domov. Jednak bude doma uklizeno a druhak se ty děti lépe zabaví a užijou si to.

monam,
fobie nemám, ale oslavy pořádám velmi nerada... u jednoho dítěte, které má narozeniny v létě - a v době, kdy jsme měli doma bazén, to bylo jednoduché - jen jsem dozorovala děti u bazénu a pak se rozkrojil dort.
U druhého dítěte jsme se napřed snažili organizovat - ale když člověk zaplatí a zamluví místo pro dvacet dětí a přijdou tři, tak je to k vzteku... takže jsme pak dělali věci jako že se třeba zaplatí vstup do parku nebo na minigolf nebo i ten bowling (co tu padnul) za ty, kteří se teda dostaví. No a nebo pak jsem dělala fakt ty movie nights - dělala jsem je i mimo narozeniny, organizace minimálné. Děti si pozvaly, koho chtěly (já jsem dávala strop, co se počtu týče), domluvily se na filmu, já koupila mraženou pizzu (nebo objednala), zajistila film (případně rodičům pozvaných dětí oznámila, co se bude promítat - pokud to bylo něco, co mi přišlo hraniční - jako třeba Hunger Games pro 11 let) a dále rodičům oznámila, ať si pro dítě přijdou za tři hodiny (dvě hodiny film, mezitím nějaké přestávky, kdy se chodí na záchod, rozděluje pizza, případně řeší dort a dárku).

Pro děti bylo cool, že se mohly válet po zemi v polštářích a na matracích a komentovat film a zastavovat to, pokud šly na záchod nebo byla nějaká krize... a že byl přísun různých dobrotek (obvykle jsem udělala popcorn, nakrájela ovoce, nasypala nějaké sušenky + pokud to bylo večer, tak byla ta pizza)... Jako organizace minimální a bylo mi šumák, jestli přijdou všichni pozvaní nebo jestli mi tam skejsne navíc sourozenec (ať už náš, nebo někoho z pozvaných). Holt se pak vyklepaly drobky, občas něco muselo do prádla, ale kupodivu nehod bylo málo.

Když moc řádili, posílala jsem je oběhnout blok ) Nebo se vylítat před barákem s nerf guns... Organizování bojovek a soutěží mě nelákalo - právě proto, že člověk nikdy nevěděl, kolik dětí se zúčastní oslavy a kolik jich vlastně bude chtít na bojovku (ten má sennou rýmu, ten má bolavý koleno atd.)

"Nejlepší oslava, jakou jsme uspořádali (z mého pohledu), byla volná zábava na místním hřišti a zvaná byla celá synova třida"

Něco takového by mi nevadilo, pokud bych tedy vyřešila, jak na hřiště dostat nějaké občerstvení apod. Ale v rozumné vzdálenosti tady žádné takové hřiště není... no možná by jedno bylo, ale já z toho prostě mám nefalšovanou hrůzu. Že se někdo ztratí, že si někdo něco zlomí nebo se mu něco stane, že dětí budou moc řádit, že se budou nudit.... prostě mě to děsí

lepím náhodně

můj problém je, že mě je nevolno při představě organizování jakékoli podobné zábavy. Navíc díky covidu asi nefunguje vše tak, jak dříve fungovávalo a aby děti musely mít testy apod aby je někam pustili, to by bylo trochu zcestné.

Popravdě řečeno si trochu myslím, že většina z vás opravdu netuší co to znamená mít z něčeho fóbii

Fakt mám pocit, že je to věc, s níž si neumím poradit. Poslední několikery narozeniny jsem kvůli covidu nemusela řešit a doufala jsem, že tak projdou i tyto, ale spolužák syna pozval na oslavu svých narozenin takže tahle výmluva padla

movie night.....

Do obýváku naházet co nejvíc polštářků, na zem dát deky / staré spacáky atd., něco po čem se děti můžou válet a můžou do toho drobit, pustit nějaký cool film - a pak už jen nosit ty pizzy, pití, popcorn sladkosti atd...