Diskuze : Hlavní : Oslavy

Pippi, přesně tak.
Nikdy jsem se necítila ani náznakem nucená do slavení čehokoliv.
Byly roky, kdy jsem silvestrovskou půlnoc zaspala, byly i roky, kdy jsem ji nějakou formou oslavila, vždycky zcela podle svého.

ježiš maria, Valkýro, vždyť strašná spousta věcí, co říkáme a děláme, jsou v podstatě společenský fráze (komu třeba přeješ při pozdravu opravdu upřímně a promyšleně, aby měl dobrý den?) ale je to úplně fuk, protože tomu člověku to třeba zlepší den (pokud to teda není takovej král Kazisvět, že ho i přání dobrého dne nase.re).

A ty furt vykládáš o tom, jak tě v práci neberou, a teď najednou píšeš, že převzali tvoje přání hezkýho víkendu, to je přece hezký, nebo ne?

Pippi,

přesně tak.

Vždyť ani vlastní narozeniny nemusí nikdo slavit, když nechce.

Já moc nechápu, proč někdo řeší Silvestr, když ho nesnáší. Moje máma vždycky říkala, že nemá ráda povinné slavení Silvesta. Nikdy jsme ho přitom neslavili. Nevidím rozdíl mezi "poviným" slavením Silvestra a třeba narozenin. Narozeniny jsou taky jednou za rok a zpravidla se slaví. To je taky povinné veselí? To samé třeba Vánoce. Buď něco slavit chci a slavím, nebo nechci a pak je mi celá oslava prostě ukradená (ať už narozeninová, silvestrovská, vánoční, nebo jiná), ale nemám potřebu se nad tím povinným veselím znechuceně pohoršovat.

tak to přesně je - o tom příkazu! A najednou ty ovečky nikdo neřídí a ony se cítí bezprizorně,tj.nekonformně.
Celý rok jedou dle příkazů nadřízený,podle nějakého prac.fárplánu,a najednou nic a oni se v tom ztrácí a neví co si s tím volnem počít.Najednou je nikdo neřídí,nikdo jim nic neplánuje a tak z tohoto taky vznikají ty blbé pocity,úzkosti,apod.