Diskuze : Hlavní : Oslavy

Mám narozeniny o prázdninách. Obvykle si nikdo nevzpomene. Když se hodně vnucuji, že bychom mohli zajít třeba někam na večeři, tak nikdo nechápe proč.
Loni si manžel vzpomněl, byli jsme na krásné večeři, bylo to moc hezké.
Nejkrásnější narozeniny jsem měla, když byly děti malé a babička si je na 3 dny odvezla, manžel byl celý týden pryč a já jsem spala (tedy chtěla spát) dlouho, ale v 6 ráno mi volala tchyňka, jak to uděláme s těmi Vánocemi (proč takto uprostřed léta jsem nepochopila) - na narozeniny zapomněla.
Pak jsem hodně navařila (měla jsem matné tušení, že babička to dětmi nevydrží a vrátí je o den dřív) a vyrazila do města, courala se starou Prahou, dala si zmrzlinu, zašla k holiči a večer šla (na plánovanou) návštěvu zubaře, aby nikdo neměl tendenci se mnou mluvit a něco slavit.
Doma jsem si četla do rána, dívala se na televizi a bylo to krásné. V sedm přijeli prarodiče s dětmi - vstávali v pět, a přivezli je, prý aby se mi po nich nestýskalo

Jsme slavící rodina a je nás hodně, i ná návštěvě se nás sejde deset a více, oslava znamená i 100 lidí a více. Žádnou ujmu z toho neděláme, něco připravíme, každý něco přinese. Horší je úklid po oslavě.

V tém případě bych oslavu presunula na víkend, kdy ti pomůže chlap, sama bych nic nepřipravovala.

Slavim nadvakrat, rodinna oslava je s mamou a tetou, u nekoho doma. Druha oslava s kamarady bud u nas doma, nebo v hospode. Ale ja miluju oslavy a vecirky.

Já jsem psala, když se sejdeme s rodinou na kávu...

Jsme se ségrou obě květnový, každá něco dodá a slavíme, mám to ráda, sejde se rodina. Většinou to ale necháváme na první víkend o prázdninách, ve školství, kde obě pracujeme, je na konci roku frmol, slavíme rádi pořádně.