Diskuze : Hlavní : Vztekání a vzdor

Haha, podrobné vyšetření. Jeden dětský psycholog mi řekl, že scénám musím předcházet a neustále se mu věnovat. Druhý mi napoak řekl, že si vynucuje pozornost a mám ho naopak nechat.
Takže odborné rady na nic, tušila jsem, že bude potřeba zlatá střední cesta. Pomoc z okolí veskrze žádná. Kolem 5-ti let řvaní postupně ustalo. Nicméně labilní osoba už asi zůstanu. A to jsem kdysi bývala těžkej flegmatik.
Ono se to těžko popisuje, ale ta bezmoc, nkonečnost a to, že člověk vlasně neví, co má dělat, je šílená. A zkušenost je to evidetně nepřenositelná.

Jako zastřelit cizí dítě? Nebo jak si představuješ, že mají sousedé vzít situaci do svých rukou?

Můžu tvrdit cokoliv. Nevím proč máš potřebu polemizovat s nesmysli co tě napadají?

Není vymahatelná. Když nedojde k dohodě, nezbyde nic jeného, než vzít situaci do svých rukou, když mi něco vadí.

To si nerozumíme, to by bylo v případě, že matce vzteklounka vadí, že jeho stavy obtěžují okolí.

Výš jsem psala, že si myslím, že řešit by měl ten který vnímá nepohodu.