| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Diskuze : Hlavní : Vztahy mezi sourozenci

  (?)
Vložit nový názor
Všechny názoryTémata
[<<Předchozích 300] Názory 301 až 310 z 5113  [Dalších 4803 >>]
Kudla2 58452
10.2.2020 22:57:43
Diskusi o nerovně obdarovaných sourozencích je bohužel už smazaná, ale přimělo mě to přemýšlet.

Dejme tomu, že jeden sourozenec z nějakého důvodu dostane od rodičů víc, než ten druhý.

Je to opravdu důvod k tomu, aby se nadobro ukončily rodinné vztahy, jak tu někdo navrhoval, nebo tím byly minimálně poznamenané?

Rozumím tomu, že pokud ty vztahy už beztak nestojí za nic, tak tohle může být poslední kapka, ale jinak? není to trochu škoda?

Z pohledu toho, co dostal míň, jsme to už probrali, ale co ten, co dostal víc?

Není to tedy logicky jenom on, kdo může zachránit situaci a rozdělit se (když už to rodiče z nějakého důvodu rozhodli nespravedlivě) ?

A zažili jste někdy něco takového?

Já upřímně říkám, že si neumím představit hned několik rovin té situace:

1) že bych měla hypotetického sourozence, a já bych od rodiny dostala jen tak pro nic za nic nějaký výraznější dar a on nic (umím si představit, že by ten výraznější dar byl nějak odůvodněný, třeba jak někdo psal, že sourozenec je invalidní, případně je na ten dar vázaná nějaká větší povinnost, ale pak by zase nebyl racionální důvod žárlit)?

2) když už by to tak z nějakého důvodu dopadlo, že bych na něj udělala dlouhý nos a nedala mu nic

Tu dvojku si teda chci představovat takhle od stolu, že bych se rozdělila, jako si člověk rád představuje, že by se zachoval čestně, ale jak bych se zachovala doopravdy, to nemůžu poctivě říct, protože se to nikdy nedovím.

Zažili jste někdo situaci, která nebyla řešená "spravedlivě", ale přesto to NEzpůsobilo rozkol v té rodině? A pokud ano, čí to byla zásluha?
Odpovědět
K_at 121378
1.11.2019 17:36:03
Eudo, ja si neumim predstavit, ze dite, ktere napr.ve veku 5-6 let je nesmirne nervni a startuje okamzite, protoze rozhodne nedokaze zastavit a ovladnout se, se po par rozhovorech uklidni a ovladne. Ze se postupne nauci, co a jak, to jo. Ale je to dlouga cesta. Mezi tim dojde xkrat k tomu, ze nekoho strci, stipne, bouchne. Nebit vetsunou nebude mit hned v zadech dospeleho, krery ho behem chvilky zastavi.
Odpovědět
Eudo 146355
1.11.2019 17:09:42
Jisteze, Peppo, nemusim videt vsecko.
Rikam, ze kolem sebe nikde nevidim, ze by se sourozenci rvali a konflikty resily zde popisovanym zpusobem. Jelikoz neni prvne, co podobne diskuze sleduju, dokonce si dovolim zacit o tom diskuzi se svymi znamymi.

A k tomu v mem okoli taky patri, ze deti nikdo nebije a nijak netresta. Proste s nimi MLUVI, vysvetluje a posloucha je.

Pisu o svem okoli a lidech, mezi kterymi se pohybuju.
Odpovědět
Eudo 146355
1.11.2019 17:03:16
No, fakt nezazila. Ve vlastnim pribuzenstvu po nekolik generaci, u znamych.

Dite, ktere vybuchne, potrebuje pomoc dospeleho, aby se konflikt naucilo resit. Nepamatuju se, ze by u nas nekdo nechal deti, at si to vyresej smy. (=ovsem pristehovali rodice zaku nechapou, proc jsou povolani do skoly, kdyz jejich synci maji tendence konflikty vyvolavat a rvackou resit - at si to vyridej smi mezi sebou. Coz teda jako ani nahodou.)


Dneska jsem se posadila se 2 skupinkami deti ruzneho veku. Povidali jsme si o tom, co delaji, kdyz se na nekoho rozzlobi. Jak se to citi a co se muze delat. I ty mladsi vedely, ze kdyz se na nekoho rozzlobim, tak mu to reknu. Povidali jsme si dost dlouho, jak se co rekne a jestli se muze delat neco jineho. Deti o tom chtely "hrat divadlo". Moc se mi to libilo. Ani jeden par z nich neresil nic rvackou. Vzily se do toho, pak se snazily popsat, jak se to citilo.

I ty starsi to resili vysvetlovnim. Tam jsem "inspirovane" do te diskuze vlozila hrat role, ktere si tahali popsane na listecku s ukolem, kdo jsou a o cem se neshodnou a proc: kamaradu, sourozencu. A spolecne diskutovat, jak se to citi a jak to eventuelne resit.

Odpovědět
Koníček mořský 156666
1.11.2019 14:21:30
Já byla starší sestra dvou bratrů, která se o ně musela příležitostně starat. Když nebyli rodiče doma. Jen trochu povyrostli, museli mi na oplátku posluhovat. Když nebyli rodiče doma. Rvaní jsme nepraktikovali. Zda se rvali spolu mi nějak uniklo. Asi to nepřeřvalo muziku, kterou jsem ve věku jejich rvaní neustále poslouchala.
Mé děti se vůbec nervaly. Jen občas slovní přestřelka s následným uražením. To koně asi nedělaji.
Odpovědět
Pole levandulové 23006
1.11.2019 13:59:31
Jendo, my si děti pořídili s manželem pro sebe, pro radost, ale bereme je jako dvě oddělené bytosti. Jestli se budou nebo nebudou v dospělosti stýkat, je mi opravdu jedno. Přeji si, aby byli úspěšní, samostatní a spokojení každý za sebe. Pokud se budou vyhledávat, je to jejich věc, já je k tomu rozhodně nutit nebudu resp. je nebudu zatěžovat očekáváním, že tu musí být jeden pro druhého a pomáhát si z hlediska pokrevnosti.
Manžel se se svým bratrem potká jednou, maximálně dvakrát do roka, když rodiče slaví narozeniny, nevidím v tom nic divného, nemají si moc říct, mají odlišný způsob života. Já to mám jinak, dělám svému postiženému bratrovi opatrovníka, ale je to moje dobrovolná aktivita, nikdo to po mně nikdy nevyžadoval ani to automaticky nikdo nepředpokládal, že se toho ujmu.
Odpovědět
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 39806
1.11.2019 13:40:33
se sestrama jsme se taky rvaly - teda abych byla přesnější, ony mě zrubaly, kdy se jim zachtělo, i ta mladší měla víc síly ~t~ já je na oplátku deptala slovně ~;)
kolikrát vzpomínáme, jak nás ta nejstarší občas seřezala na jednu hromadu obě ~t~
máme se dodnes rády ~;)
moje děti se taky perou, trvám jen na tom, že nesmí jít do boje naplno, nesmí používat náčiní (s oblibou se mlátí paličkou na kroket) a nesmí si doopravdy ublížit... jo a nadávám, když u toho ječí, přece jen bydlíme v paneláku a ani já sama nemám ráda jejich jekot...
patří to prostě k dětství, vývoji - pokud teda to mají v povaze :-)
Odpovědět
Kudla2 58452
1.11.2019 13:33:37
Taky mě to zarazilo.

Já si nemyslím, že by nutně každý musel být se sourozencem v intenzivním styku, to záleží na tom, jak si sednou jako lidi a je to kus od kusu.

Ale potěšilo by mě, kdyby se naše děti v dospělosti stýkaly trochu víc než bude nezbytně nutný.
Odpovědět
Jenda00 78044
1.11.2019 13:25:09
~a~~a~Jestli se budou stýkat je to fuk ???? Tomu se dost těžko věří, nebo resp.je to dost smutný. Jako neuděláš s tím nic, ale že by to někomu bylo se mi úplně nezdá ~a~
Odpovědět
Alraune 129596
1.11.2019 12:15:02
Já jsem byla starší silnější sestra, ale bráchu jsem nemučila, mlátila jsem ho tak nějak výchovně,když už :)
Odpovědět
[<<Předchozích 300] Názory 301 až 310 z 5113  [Dalších 4803 >>]

Komerční sdělení

Máme rádi miminka

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.