Diskuze : Hlavní : Vztahy mezi sourozenci

"no tak nejspis vidi kolem sebe, ze konflikty se resi jedine mlacenim a revem."

Eudo, proč "jedině"? Asi je to spíš jedna z možností. My se s mužem taky nemlátíme ani na sebe neřveme, ale děti ovlivňuje i to, co vidí jinde než doma - ve škole, na ulici atd. A kluci jsou občas taková zvířátka, někdy to jinak než silou řešit neumí. Naše holky se taky pošťuchují, tahají za vlasy, strkají do sebe a tak. Já to nevidím, ptž to zásadně dělají, když se nedívám, nesnáším to a ten jekot okolo. Hrubé násilí urřitě nepoužívají, přesto to někdy skončí řevem a slzami. Mladší dříve okolo svého 2. roku tu starší kousala, když nebylo po jejím, ale pak s tím naráz přestala, stejně jako si coby mimino cucala palec a zaboha jsem ji to nemohla odnaučit a pak jako když utne.. prostě dozrála.

Říkáš, že okolo sebe neznáš nikoho, jehož děti by se navzájem řezaly a já ti říkám, že nemůžeš vidět a vědět všechno

Ne, nic takového si z toho neodnesou.
Naše děti - kluk 20 a holka 12 se taky rvaly, i když jsou o tolik let. Dnes už si spíš někdy nadávají.
Jinak jsou ale normální, kluk se k holkám chová snad dobře. Na holku taky stížnosti nejsou.

Eudo, rvačka nemusí být jen kvůli konfliktu. Někdy je jen pro zábavu, často kvůli vyjasnění si hierarchie. Děti jsou v podstatě zvířàtka a fungují na primární mechanismy.

To by mne aktuálně zajímalo.

Z hodného chlapečka se ve školce vyklubal rabiját a divoch. No, byl tam párkrát, ale nikdo nechápe... je mu 2,5 roku, moc mezi děti zatím nechodil krom hřiště a tam v pohodě.

Eudo.. samozřejmě, nej výchova je vlastní příklad.

Nicméně - geny občas - nepřemočíš. Takže nutné to není, ale stává se ....

Máme velkou rodinu obdobnou té Vaší a ta rodinná nastavení, i když rodiče jsou v pohodě, bývají velmi pestrá.

Asi se domníváš, že pohodové manželství je univerzální recept, ale není. Stejně tak i rodina, ve které bují vášně je podle mého velmi normální, jen má jiné nastavení, než mám já.

Přesto souhlasím s tím, že bych dusila tenhle konflikt v zárodku a vysvětlovala do omdlení...

Možná ale, že tohle taky není dobrý výchovný recept, když se občas dívám kolem sebe. Měla jsem kdysi obavy, zda vychováváme děti, aby vůbec byly schopny se adekvátně bránit v nějaké situaci (teď se mi vybavila vedlejší diskuze o prodavačce), zda tím, jak se snažíme, aby se chovali slušně, také dost dáváme do jejich zdravé sebedůvěry a obranyschopnosti. (NE TÍM NEMYSLÍM FACKY..)