Diskuze : Hlavní : Vztahy mezi sourozenci

Že by se vyloženě rvali, to ne,to by blbě dopadlo, protože to oba umí, ale naštěstí to nesmí používat, ale vypruzujou se navzájem jinak, aby pak za chvíli na sebe nedali dopustit. Stačí, že syn leze k dceři do pokoje, kdy ona nechce,přijde a sedne si do křesla nebo na postel, tím jí spolehlivě vytočí doběla, přestože ona je ta, která k němu leze pořád a kdykoli /jemu to nevadí, jí hrozně/. Ona začně vřeštět, on nic. Nechávám je, ať si to, pokud možno bezhlasně, vyřeší sami.

Je to normální.
Asi existují sourozenci, kteří se nemydlí, ale moc jich není.
Naši z toho vyrostli, dospělí jsou kamarádi.

Souperi? Zarli? Bojuji? O co? Nebo si blbe hrajou? Co v tom je za emoce? Od toho se to pak bude odvijet, nejaky postup ke zlepseni. Kde se perou, kdy? Maji spolecny pokoj?

"by měli rodiče pečovat o pěkné vztahy mezi sourozenci"

Moniko, a co takové pečování obnáší, jaké konkrétní akce?

Monty,

no, nevím, kdo se teď chytil.

Svou teorii o nutnosti reciprocity a o tom, že kdo něco požaduje, měl by i něco poskytovat, tu prezentuji poměrně konzistentně, kdežto ty se jí na střídačku buďto pošklebuješ, nebo se jí zastáváš (jako právě teď) podle toho, jak se ti to zrovna hodí.