Diskuze : Záliby : Šikovné ruce

Tvoření mě baví, ako dítě jsem chodívala na výtvarku do zušky. Doma toho zas tak moc nevyrábím, většinou dělám věnce a nějakou tematickou výzdobu, ale umírněně.
Teď sbírám odvahu přihlásit se na kurz mozaiky.

Maluju (akvarel), vážu kytice a věnce, ráda píšu, hezky a nápaditě balím dárky, zdobím stoly na různé oslavy atp. A ráda peču. Všechno celoživotně. Bohužel jsem se do ničeho z toho neponořila natolik, abych měla nějaké výraznější výsledky či úspěchy, o výdělku ani nemluvě. V duchu si maluju vlastní květinářství s cukrárnou...ale neuměla bych expandovat, neumím se prodat, říci si o odpovídající peníze ani delegovat činnosti a vést lidi, takže si myslím, že by se ze záliby stala povinnost. Kdoví . Vlastně se ve mně tluče pocit, že bych to měla dotáhnout dál, s pocitem, že když to dělám pro radost mou a blízkých, tak je to vlastně ideální.

Samozřejmě jsem měla etapy, kdy jsem zkoušela různé techniky, ale jak už jste tu psaly nade mnou - co pak s tím vyrobeným (myslím, že například pryskyřici na zalévání sušených květů do šperků mám někde doteď ).

Když byl BM na vojně, tak jsem se rozhodla, že mu úpletu svetr, což se mi povedlo. A v době, kdy byly děti miminka, tak jsem jim upletla nějaké oblečení a čepičky. Jinak jsem na ruční práce dost nešikovná a ani mě neláká mít doma nějaké ručně vyráběné předměty.

Kolikrát. Hodně kreslicí - třeba jsem si udělala spoustu vlastních omalovánek, napsala a nakreslila knihu, něco ušila, upletla, vytvořila - ubrouskovou, z textilu, keramiku...

Ale mám asi málo píle, vůle a kreativity. Vždycky si někde něco najdu a nadšeně si říkám - tohle budu tvořit. Ale pak jsem lenivá a nevím, co bych s těma výtvorama vlastně dělala.

I když musím říct, že když člověka popadne "tvořivá" a jde mu to, je to jeden z nejlepších pocitů, co člověk může zažít. Kam se hrabe orgasmus a drogy. (teda skoro)