Diskuze : Záliby : Písničky a zpěv

Jj, Vltava na 100%. Když jsme žili v zahraničí, poslouchala jsem rádio vysílající klasickou hudbu, když jsem vozila děti do školy. Jednou zahráli Vltavu a já měla co dělat, abych přes slzy viděla na silnici. Normálně cíťa nejsem, ale tohle mě dostalo.

Zvon od Gotta je Amazing grace. Je to krásná písnička v mnoha podáních a Gott ji za mlada zpíval fakt dobře. Akorát je tam v češtině hrozně nezpěvněj "rýč", který mě tam odjakživa kdovíproč tahal za ucho.

Jo a z vážné hudby absolutně miluju a husí kůži mi naskakuje z Intermezza od Mascagniho. To mám slzy v očích.

Těch písniček je hodně. Hudba mě dojímá. Naposledy jsem se téměř rozbrečela v pátek v podvečer. Jela jsem autem a poslouchala Radiožurnál a byla tam výborná Lucie Výborná a koncert nějakého amatérského orchestru z Police? Vlastně ani nevím, neslyšela jsem to od začátku. Byli skvělí. A zpívala tam nějaká holka francouzskou písničku. Byla senzační. Písnička je známá a líbí se mi. Ale ta holka a vůbec ten amatérský soubor ... byli prostě úžasní.

Pokud jde o klasiku, asi žádná skladba mě sama o sobě nerozpláče.
Dojme, ohromí, vzbudí všemožné emoce, ale k pláči vyloženě ne.
Nicméně když se spojí s nějakou konkrétní situací, vzpomínkou, tak to se pláč samozřejmě spustí a skladba to může být v podstatě libovolná.

Co mi už od mládí vhání slzy do očí samo o sobě, je písnička "Až zítra ráno v pět ..", vůbec nevím, kdo ji v originále zpívá a jak se vlastně jmenuje, ale když se to někde zanotuje, odjakživa slzím. Sama netuším, proč zrovna toto