Diskuze : Hlavní : Rodina a jak v ní přežít

Rose, u nás je to jednoduché, tedy pokud se dítě vůbec vyskytuje doma, tak zavřené dveře do pokojíčku znamenají, že tam je
Chlap ani dítě se na oblečení neptají, neb si je sami uklízí a já netuším, jaký mají systém. Teď, co se dítě zdržuje převážně mimo domov, tak po jeho odjezdu vyprané dávám na jednu hromádku do skříně a nepokouším se zjistit, kam to patří.
Dotazy ohledně jídla mám doma já, protože zásobovač je chlap a je to pro mě pohodlnější se zeptat, než hledat
Pomoci hledat jsem se chlapovi pokoušela na začátku, ale to jsem velmi rychle vyhodnotila jako zbytečnou snahu. Chlap je odkladač na nejnesmyslnější místa kdekoli v domácnosti. Například bundy a klíče mají určené háčky hned za vstupními dveřmi, některé bundy tam občas chlap pověsí, klíče tam nikdy neměl. Takže nehledám, protože se naprosto nedá odhadnout, kde hledaná věc skončila tentokrát. Jen nápomocně souhlasně odpovídám na výkřiky já jsem ...

MM je diplomat, neřekne Vzala jsi, ale Máme s sebou?

Jo, o dost víc než se mi líbí.

Včera manžel, na stole ležel papír - máš poštu. Já říkám - jo to je lístek od inkasa. On - Aha, to jsem nevěděl. ...
Jsme spolu skoro čtvrt století a on neví, jak vypadá lístek od inkasa.

moniko, mně ani nevadí organizovat chod domácnosti, já asi především nesnáším ty pitomé otázky... tu snahu udělat úplně ze všeho (i) moji záležitost... jako proč se mě dítě ptá, co má za domácí úkol, když má v mobilu ty bakaláře stejně jako já? a obzvlášť když pokaždé odpovím "nevím, podívej se do bakalářů" - proč to tedy denně zkouší? fakt to nechápu...