Diskuze : Hlavní : Rodina a jak v ní přežít

"Nezakazovala jsem ji s nim chodit, ale svuj nazor jsem ji rekla."

Oni rodiče dávají spíš jiná ultimáta, než "nesmíš s ním chodit" (to by dítě stejně neposlechlo, doufám teda). Rodiče jsou spíš "skvělí" na ultimáta "nesmíš ji přivést k nám domů", "nezvi nás, když je on/ona doma" atd.

To píšu s veškerou sebereflexí, že jsem kdysi před x lety dala ultimátum manželovi, ať k nám svou matku už nezve, že jsem to přestala zvládat. Že po 10 letech snažení se to
ustát vynáším divokou kartu, protože nesnesu, bytostně nesnesu, jak se k němu chová, jak se on v tu ránu změní, zmenší, že ho v tu chvíli nepoznávám a nezvládám se na to dívat

Dodnes si to ultimátum trochu vyčítám. Ultimátum je svinstvo. Ale bouchly mi saze. Mmch, to ultimátum nám v dlouhodobém kontextu všem ohromně pomohlo...

akorát že perník i gamblerství jsou nemoci

nicméně bez machrování, jestli se nám tohle stane, možná mě to parádně složí

dceřina nejlepší kamarádka je dcerkou alkoholičky (pila i v těhotenstvích), tchánovci té alkoholičce udělali peklíčko na zemi (částečně oprávněně, báli se o vnouče) - neumíš si představit, jak se ty rodinné vztahy propsaly do obou těch holčiček

Moje dcera tohle o své kamrádce neví, a já jí to nepovím, ale sem tam, když dcera vypráví o své nejlepší kamarádce, zatrne mi... Nevím, kde je pravda, kde je ta rozumná míra

"to je život, to pomine, dřív nebo později, a zase se bude rodič radovat společně s potomkem"

nebo taky ne

"Potomek není povinen dělat svého rodiče šťastného a přizpůsobovat tomu svůj život"

a to tu někdo píše? požaduje?

"Potomek není povinen dělat svého rodiče šťastného a přizpůsobovat tomu svůj život"

Nepřiznává se to z pozice rodiče lehko, ale je to tak.

Markéto, dej nějaké příklady, napíšu co nejupřímněji, co z toho považuju za ten extrém, kdy podle mého chytit za loket a stáhnout zpátky