Diskuze : Hlavní : Rodina a jak v ní přežít

čumčo, někdy tě dovede život k něčemu, co bys nikdy nečekala...
moji rodiče byly typicky ten pár, kdy okolí konstatuje, že naprosto nechápou, jak to mohli rodiče mého táty dopustit, aby si vzal nějakou takovou... babička s dědou to krásně ustáli, svoje pochyby nijak neventilovali, jen holt dopřáli "nevhodné nevěstě", aby u nich pochytila co se dalo... a přesto, když se vdávala moje nejstarší sestra, byli to moji rodiče, kdo byl nešťastný nad jejím výběrem... ještě těsně před svatbou máma klečela před sestrou a prosila ji, aby si svého partnera nebrala... když vidím fotky z obřadní síně, vidím nešťastné rodiče... svatbu zafinancovali, ačkoliv s ní naprosto nesouhlasili... a měli pravdu - švagr nakonec okradl sestru o spoustu věcí, nadělal dluhy, okradl i mé rodiče a když už toho bylo na něj moc, sebral se a utekl, sestru nechal i s batoletem samotnou... rodiče ji živili a vypomáhali několik dalších let
a proč na svatbě byli? protože kdyby si trvali na svém, sestra by se stejně vdala a s nimi by zpřetrhala kontakty - jak by jí pak mohli pomáhat? je tvrdohlavá a nikdy by pak nepřiznala, že měli pravdu...
(btw já se jí teda taky ptala, jestli jí nevadí, že její partner jí lže, je nespolehlivý, vymýšlí si a vytahuje se - řekla, že nevadí věřila v to, že s ní bude jiný no a samosebou ti následující nebyli o nic lepší prostě někdo je zatížený nějakým směrem a normální jedinci pro ni asi nejsou přitažliví... nakonec je s psychopatem, ale ten ji aspoň neohrožuje svými eskapádami, ona je spokojená a naučily jsme se stýkat společně s ní bez něj a s ním jen kratince a ryze společensky )

Moniko,
a čím je tak zvláštní matka té nevěsty, že to najednou ovlivnilo i tebe a uznáváš, že příbuzní měli asi i pravdu?

Naše děti ještě nikoho nepřivedly (je čas, je jim 17 a 14), ale musím přiznat, že jsem ten typ, co by asi úplně nemlčel, kdyby měl vážné pochybnosti. Ale určitě bych nekritizovala hned, obzvlášť, kdyby se děti výslovně na můj názor nezeptaly. Doufám, že k představení dojde dřív než rovnou s oznámením svatby nebo dokonce těhotentví, takže bude čas, aby případně dítě zjistilo případné "vady" partnera samo nebo abych se mohla do toho jemně vložit, až odezní největší počáteční zamilovanost ...
Jinak já měla třeba dost "divný pocit", když mi mladší sestra představila partnera (a pozdějšího manžela), ale šlo spíš o to, že jsem věděla, že "já bych ho doma nechtěla", ale brala jsem to tak, že sestře vyhovuje. Jeho skutečnou povahu (časem došlo na hnusné psychické násilí a v opilosti měl tendence i k fyzickému) jsem nepoznala, on byl ten typ, co působí na okolí spíš sympaticky a doma je hnusák.
No a o víkendu jsem zrovna byla na svatbě v poměrně blízké rodině, kde příbuzní - rodiče ženicha absolutně špatně nesou výběr partnerky, přestože vztah trval do svatby asi 6 let. Já jsem ji znala jen z několika rodinných oslav, kde se nijak výrazně neprojevovala a její vzhled je vyloženě sympatický, takže mi odpor otce ženich přišel spíš legrační (uváděl fakt divné argumenty týkající se některých fyzických parametrů a místa původu), ale divila jsem se, že ji nemusí ani ženichova maminka, což je velice tolerantní a příjemná osoba. Až teď na svatbě jsem měla čas o těch důvodech promluvit s jinými příbuznými a musím tedy říct, že po vysvětlení (a také potom, co jsem uviděla a zažila nevěsty matku) už jejich obavy chápu a asi bych je sdílela ... No, ale třeba nebudou mít všichni pravdu ...

Pokud se me dcera zeptala, rekla jsem ji co mi nesedi. Jak tovyhodnoti nechavam na ni. To same u syna. Pokud chteji k nejake situaci vyjadreni podam hojak nejlepe umim, abych rekla, co by se libilo / nelibilo me. Ze zasady jim nerikam jak se maji chovat. Jsou dospeli, tak je to na nich. Oba vedi, ze uz je to na nich anas maji po boku kdyby bylo zle. Vztahy mame rekla bych nadstandardni a vsichni i s jejich partnery jsme spolu radi. Navzajem ctime svoje soukromi i radi travime cas spolecne. Ted mam cerstve zasnoubenou dceru. Jeji budouci manzel a nas budouci zet prisel k nam a zeptal se, zda muze dceru pozadat. Nechtel, aby si pripadne musela vybirat mezi nami pokud bychom byli proti. Ijemu zalezi na tom, aby nase vztahy zustali dobre. Mam svoje deti rada a samozrejme chci, aby se jim v zivote darilo. A to samozrejme chci i pro jejich partnery at uz budou spolu nebo ne. Oba uz jsou soucasti nasi rodiny nekolik let. Pristup k detem mam takovy, ze detem nedelam to, co by se nelibilo me, kdyby mi to jako dospele nekdo delal.

odsudečné i najmě jsou normální česká slova a použita jsou zde naprosto adekvátně v čem je problém?