Diskuze : Hlavní : Rodina a jak v ní přežít

to je hezké, nákupní orgie na dovolené
u nás to bylo opačně - jezdili jsme pod blaník a nákupy se odehrávaly v nedaleké vísce, kde byl jen ten konzum, jenže to nebyl žádný multikonzum, ale naopak cokoliv jsme chtěli, se muselo objednat takže na první den jsme si vezli pečivo z domova a první cesta byla do konzumu udělat objednávku na tu dobu pobytu - pan prodavač byl stále stejný pán, co tam býval, když byl táta kluk a (i co já pak pamatuju) vypadal po celá desetiletí pořád stejně nahlásili jsme si pečivo, co budeme chtít, a pak vajíčka, zeleninu, ovoce - to nám domluvil dost často s místními, takže na nás buď čekaly domácí vajíčka v obchodě nebo jsme dostali adresu kam si máme zajít pro zeleninu a někdy to bylo přímo dobrodružné, dostali jsme pokyny, došli k cizímu domu, tam nikde nikdo (byli v práci), dveře jen na kliku, otevřeli jsme si, došli do cizí kuchyně na stole čekal košík zeleniny, ten jsme si vzali a nechali tam peníze a zase odešli - neskutečné košík se pak vrátil při příští cestě do vsi, třeba jen na zápraží...

Babi, no prave

Ano. Mucholapky a Actelic (sprej na vosy)!

Ten vesnicky “obchodak” byl presne tohle. Potraviny v jednom patre, vsechno ostatni dohromady v jinem. A dole cukrarna, pred nadrazim trafika. A na starem namesticku konzum, kde prodavali listky do kina. Filmy se posilaly po zeleznici smerem od Prahy pryc. Takze kdyz promitli film v Senohrabech, nalozili kotouce v zelenych bednach na vlak a poslali o 2 stanice dal. Promitac pro ne sjel na kole, a pak tlacil do kopce ke kinu, na kazdem riditku jednu pulku filmu
Obcas mel vlak zpozdeni, tak divaci vyhlizeli pred hospodou, kdy se vynori promitacuv bicykl

Kdyz jsme zajeli do jineho mesta, koukli jsme na program kina a na prstech odpocitavali, kdy budou filmy promitat u nas. Pamatuju si to jako idylku - to spatne odval cas a to tezke oddrela mama (tata coby alergik travil leto v zavrene chate, ladil Vltavu a cekal, kdy to skonci, zacatku prazdnin a nakupnich orgii s mucholapkami se neúčastnil vubec, nebot mel na fakulte jeste dalkare).

seznamy používáme jen pokud je dostaneme (tábor, švp...)
jinak jedu taky systémem vizualizace toho, co budu dělat/potřebovat...
a protože jsem neskutečně líná a jezdíme pořád někam, tak třeba kosmetickou/hygienickou taštičku má každý z nás vlastně sbalenou pořád, stejně jako máme pouzdro s lékárničkou (brufen, paralen, nosní tyčinka, prášky na průjem, pastilky na krk, náhradní čočky, roztok na čočky, náplasti na kotníky, náplasti, tyčinka na bodnutí hmyzem...) plus teda v kabelce mám pořád u sebe kovovou krabičku s nimesilem, prášky na spaní a brufenem... pak máme "kouzelný šuplík" v kuchyni, kde jsou nasáčkované věci jako baterky, šňůra s kolíčky, sirky, nůž s krytkou a malé prkýnko, vlhčené ubrousky, příbory v pouzdře, termosky, ešus, plechové hrnky - tam si podle typu cesty každý posbírá co potřebuje...
no a pak se mi třeba stane, že před odjezdem do zahraničí nechávám v autě kabelku s českými doklady, doklady k autu, klíči od bytu a nechám tam i peněženku s pracně vyměněnou cizí měnou, což zjistím až na místě (tohle se teda stalo jen jednou, nakonec o nic nešlo, vybrali jsme v bankomatu, dokonce měla banka lepší kurz než směnárna )

jo a děti se balí samy, jenže jsou neschopní co se týče skládání věcí do kufru, takže mi dovalí kufr s pyramidou věcí, já to proberu, něco vyházím, něco jim nařídím donést, naskládám to do kufru a je to... na cestu zpět už se počítá s tím, že polovina věcí bude v externí tašce na špínu, kam mohou naházet i boty a podobně, takže ani stavitelé pyramid nemají problém to sbalit

No, tak tahle nějak... plácačka na mouchy a lepící páska na ně, nafukovadla... jj

Akorát tedy v "naší" vesnici to není obchoďák, ale prostě jeden obchod smíšeným zbožím v patře nad potravinami, ani není moc velký.

Jo, to si taky casto rikam, ale uz jsem se parkrat spalila.
Co jsem zazila v civilizovane Evrope jen kvuli vode na cocky… treba jsem stravila 2 hodiny hledanim a cestou k lekarne - v Rime! Skoda casu a nohou - mohla jsem delat neco uplne jineho.
V jakemsi nemeckem velkomeste jsem uz v dobach navigace prijela k lekarne (do centra jsme kvuli vignette nemohli), ktera byla siroko daleko jedina - a tam meli pouze podivnost na bazi peroxidu vodiku, ktery reagoval po nekolika hodinach s pouzdrem na cocky, takze se daly strcit zpatky do oka. Lekarna, v niz nemeli ani fyziologicky roztok! Vzala jsem to, protoze jsem nechtela kazit detem cestu na dovolenou bloudenim po dalsich lekarnach.
V lekarne v Hostivici jsou (nastesti) zvykli na silence, kteri vleti do lekarny a honemhonem potrebuji miniaturni baleni roztoku na kontaktni cocky (do 100 ml kvuli limitum na tekutiny v letadle). Takhle male zase normalni lekarny obvykle nemaji…

Nebo kdyz jsem pristala bez kufru v Latinske Americe a mela 24 hodin na nakup ztrraceneho/zpozdeneho vybaveni. Ono krasne mesto je pod ochranou UNESCO a obchody nesmeji mit venku prakticky zadne cedule.
Clovek vstupuje do domecku a nevi, jestli je to Dior, McDonald, levne spodni pradlo, drogerie nebo knihkupectvi. Mistni chodi po pameti… To je pak chutovka dokupovat vsechno, co clovek potrebuje na nekolik mesicu…