Diskuze : Hlavní : Rodina a jak v ní přežít

Bouřko, mám úplně stejnou zkušenost. Dlouho v něčem "vodíme za ručičku" a pak najednou zjistím, že ani nevím od kdy to už zvládá sám... Nechat ho v něčem "vymáchat", aby se poučil, to moc nefunguje, jenom se tím znásobí stres pro všechny a pokud ještě není připravený, tak se z toho stejně nepoučí.

"auto je mi malý, stejně něco zapomenu"

Bouřko, přesně tak Nejsem chaotický člověk, ale snad nikdy nedomyslím na 100%, co všechno budu potřebovat. Jsou to spousty drobností, po nichž člověk doma automaticky sahá, ani si to neuvědomí, a pak přijede někam, kde najednou po ruce nejsou.
Na místa, kam jezdíme opakovaně, už jsem schopná sbalit možná na 95% a celkem rychle, ale stálo to roky tréninku

Inko, já nedávno organizovala tábor. Shodou okolností tam byly dcery mojí kamarádky, které poslední noc nemohly spát a v úplném zoufalství jsem je ve 2 ráno vzala do postele k sobě. Odpoledne odjely a odpoledne volala kamarádka, že holky mají vši. Málem mě klaplo. Hodně času s nimi i trávila moje dcera. Obě jsem nás preventivně odvšivila třikrát. Nakonec děti žádné vši neměly. Byly to lupy )).

Taky balím spíš až před odjezdem (nelétám), jsem v tom rychlá, ale promýšlím předem, aby to, co chci mít sebou, vůbec bylo po ruce. Na paměť se nemohu spolehnout. Třeba si pár dnů předem uvědomím, že mi posledně chyběl kartáček na ruce/nehty, ale pokud si to nenapíšu, tak ho zase zapomenu jasně že se bez něj dá žít, ale často se mi hodí.

Můj syn lítá od 17 po světě, vždycky se balí sám, sbalenej je za pět minut a kromě pasu a mobilu většinou nemá nic
Ale nic mu neschází.
Seznamy jsem v životě nedělala, ani sobě, ani jiným. A balím zásadně na poslední chvíli.
Moje máma přitom měla seznamy vždycky na všechno. a pro všechny a balila dva týdny před každou akcí. Dělá to dodnes a ze mě je na mrtvici
Já dětem připomínám jenom léky a pas, jinak je mi fuk, co zapomenou.