Diskuze : Hlavní : Snažíme se

Monty, škoda, mám pocit, že jsem tuto svoji zkušenost sem psala již několikrát, možná i tobě...
Každopádně držím palce

Ono není třeba řešit zrovna negativní věci, ale prostě jiné. U mě po cca roce a půl snažení se a "myšlení na to" zabralo to, že jsem na jaře usoudila, že tedy těhotná hned tak nebudu, a naplánovala na léto pracovní akci, která na mě dost visela, a přitom jsem ji nemohla absolvovat těhotná. Akci (cyklistický putovní tábor) jsem připravovala a s těhotenstvím tedy nepočítala, a pár týdnů před odjezdem jsem byla v tom. Pracovně docela problém , ale vyšlo to .
Asi by "stačilo" naplánovat totálně netěhotenskou dovolenou - třeba trek v Himálajích na tři týdny, nebo tak něco - s velkými přípravami, náklady, atd...

EDIT: samozřejmě je potřeba se na tu dovolenou hoooodně těšit, ne počítat, že to možná nepůjde

myslím, že spermiím to je jedno, na co jejich "majitel" právě myslí.
Buďto jsou funkční a je jich dost, nebo ne.

Myslíš, že to nemyšlení je zapotřebí u obou? Řekla bych, že je to jen o matce, ale nevím.

To slyším furt, ale je to dost naprd, po čtyřicítce na to člověk myslí asi o dost víc než o deset let dřív. Navíc na to nemusíš nutně myslet ty a myslí na to ten druhej.