Diskuze : Hlavní : Strach z porodu

Bojim, vic nez toho prvniho... u toho prvniho to byly podobny pocity treba jako u maturity - strach smiseny s tesenim se, ocekavanim, jaky to teda bude, strach tam byl, ale rekla bych, ze to spis pozitivni ocekavani povetsinou prevazovalo. Ted uz holt trosku vim, o cem to je, tak z toho mam strach mnohem vetsi;). Moc nechapu zeny, co rikaji, ze to vlastne nebolelo, nevim, ale mam pocit, ze musi trosku kecat. U me platilo to co tu psal nekdo vyse - predstav si tu nejhorsi moznou bolest a jeste trochu vic to boli. A nemyslim si, ze bych mela nejak precitlivelej prah bolesti... Kazdopadne prezit se to dalo (myslim ty bolesti bez komplikaci), kdybych mela druhy porod jako ten prvni, tak super... ale bojim se uz ted;).

Prvního sem se nebála a přestože nebyl jednoduchej, druhýho bych se taky nebála vůbec. O sebe se tak nějak nebojím nikdy. Ale jak de o malou, dokážu být hysterický uzlík nervů.

Já mě teda porod děsněj! Nebudu to tady popisovat do podrobna, abych tě neděsila. Dopadlo to ale u mě nakonec tak, že museli volat primaře,protože dr,který měl službu nevěděl co se mnou dělat. Jakmile primař dorazil, okamžitě rozhodl,že musí být provedený císař,vypadalo to s námi špatně...
Původně jsem chtěla mít děti dvě,ale po takové zkušenosti se mi už do druhého nechce.

Miki, možná má pro tuto polohu logický důvod.

Prvního jsem se nebála, kdybych věděla, co mě čeká, bála bych se tak, že bych asi ani nepočala.
Druhého jsem se díky tomu bála neuvěřitelně, a bylo to prostě jedním slovem úžasné.