Diskuze : Hlavní : Strach z porodu

To můžu taky potvrdit, mám problémy se střevama, a ta bolest je nesrovnatelná. Člověk ví, že brzy bude mít své miminko u sebe, a tak se ta bolest mnohem lépe snáší. Já si po celou dobu říkala, jak se na něj těším, a v duchu ho povzbuzovala, ať si za mnou pospíší.

Ahoj, to chapu, ze se bojis, skoro kazda holka se boji.Ja jsem vystudovana porodni baba, i kdyz jsem to dlouho nedelala, pracovala jsem leta na gynde.No ale i tak jsem toho hodne videla, reakci maminek, komplikace a tak.Jo a taky mi nepridavaly story jak nekdo rodil dva dny, jak je to hrozne atd. Tak predne nemas dva dny silne kontrakce, ty jsou vetsinou ke konci.Ze sve zkusenosti vim, ze silne a caste jsou fakt az ve finale.Je pravda, ze kazdej zvlada bolest jinak, ale rekla bych, ze me to hodne bolelo,tak 2 hodky.jak se jednou otevres a mas tlacit, tak to nejhorsi mas za sebou.Fakt to neni tak zle.A nastrizeni me vubec nebolelo, ok trochu potom, ale da se to.
Nestrachuj se predem!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!1
Zdravi Vendy, ktera prezila porod pred 3 mesici

Ó né, Markéto, porod byl špičkový, zdravotníci skvělí, jen ta bolest, ta byla přímo obludná.Vím, že jsem jediná, ale ať zakladatelka ví na rovinu, že to může být peklo.
Nicméně na rozdíl ode mne si může dát epi nebo císaře, já byla blbá a chtěla to ,,zvládnout,,.nikdy více!!!!!!!!!!!!

Šla jsem rodit s tím, jak už taky někdo napsal, že když porodily miliardy matek, musí to jít. Porod začal ve čtvrtek ráno, skončil o půlnoci z neděle na pondělí. Dcera zemřela druhý den, já se probrala až za dlouho. Praskly mi břišní svaly a oční nervy. Od doktora při propouštění dostala radu, že si už nemám pořizovat dítě, ale radši psa. Dodnes nemůžu ani projít kolem Apolináře.
Devět měsíců druhého těhotenství bylo peklo na zemi. Prožila jsem je ve stínu smrti, nedokázala si představit, že to může dopadnout dobře. Druhý porod začal v pátek večer a skončil opět o půlnoci z neděle na pondělí. Ale věnoval se mi skvělý personál a dopadlo to dobře. Ne, že bych si to chtěla zopakovat, ale dítě stojí za to.

Petulko, strach jsme měly každá a každá jsme to zvládly. Já zas dost panikařím, měla jsem strašnou fobii, že miminko bude mít nedostatek kyslíku a odumře mu mozek. Nakonec jsem si v duchu řekla "nepanikař", bolest je tu od toho, aby pomohla ven miminku a pak jsem se nějak vnitřně zklidnila a vše dobře dopadlo. Neboj, dneska už si můžeš zaplatit nadstandardní služby