Diskuze : Hlavní : Strach z porodu

Nevím, jestli se dá v tomto ohledu radit, protože emocím neporučíš, věta "neboj se" dává smysl jen málokdy. Ale snad inspirovat... porod může být posilujícím zážitkem, je to tvůj osobní úkol a tak bych ho pojala. Pokud mi manžel ani ostatní blízcí nejsou oporou, nechala bych na jejich bedrech všechno ostatní a soustředila se jen a jen na ten porod, na sebe a na miminko. Je to výborná příležitost pro jakousi rebelii proti zajetým kolejím, pro osobní růst. Resty pusť z hlavy, leda bys chtěla přenášet.

A najdi si dulu - pomůže ti i teď s tvými pocity a obavami, i potom při porodu samotném.

Já jsem před třetím porodem nijak neřešila hlídání dětí, protože variant a jejich kombinací (kde a kdy a jak rychle a s kým budu rodit - dopoledne, odpoledne, v noci, všední den, víkend, doma, nedoma,...?) bylo příliš. Opravdu je nejlepší důvěřovat pánubohu či jak tomu říkáš, že se to vyvrbí co nejlépe. No a rodila jsem v týdnu, kdy byly děti s prarodiči na horách.

Jestli ti to pomůže, tak já jsem se 2.porodu bála hrozně. Vlastně celé těhotenství. ( První byl klešťový a náročný).
Bála jsem se tolik, že jsem už moc chtěla pár dní po termínu porodit. V nemocnici mi však řekli, že to 24hodninové bolení nic není a poslali mě s práškem na uklidnění domů. Na chodbě jsem vzteky praštila těhotenskou průkazkou o zem a zařvala:"já se snad půjdu hodit rybám už!"
No nakonec to byl opět dlouhý a komplikovaný porod, který v minutě dvanácté ( už si brousili nože na císaře) dopadl spontánně a mě to tak vykolejilo, že jsem nebyla schopná žádné reakce na narozené dítě..

Každá ženská se bojí před porodem víc nebo míň.
Ty, mám pocit, se potřebuješ naučit spoléhat sama na sebe místo dumání, kdo by ti správně měl pomoci, a neudělá to. Porod je pro to docela dobrá příležitost, ten za tebe neudělá nikdo.
Dula je dobré praktické řešení a podle mě se dost hodí někoho s sebou mít. Duly jsou nájemné a mají stránky na internetu. Vyber si takovou, která ti bude vyhovovat, parťák při první době se ti nejspíš bude hodit.

To bude dobré uvidíš. Já jsem se taky strašně bála posledního porodu.Už jsem věděla do čeho jdu a co se může stát, ale nebylo to nakonec tak hrozné. Všechny vzpomínky zažene to miminko, které ti dají do ruky.
Resty doma neřeš. Děti i manžel to jistě přežijou.
Hodně štěstí a klidu

Konvalinko, že se bojíš před porodem je Ok, ale to pitvání... Čím se provinily kamarádky nebo maminka?
Dá se ti vůbec zavděčit? Co se soustředit na svůj porod a neřešit všechny "problémy světa". Co nebude hotovo a bude potřeba, s tím si zbytek rodiny poradí, ne? Ale když máš všechny za idioty....