Diskuze : Hlavní : Strach z porodu

Magráto, mě během prvního porodu pořád zněla v hlavě věta ze seriálu Přátelé, kdy se Rachel ptá Pheobe po porodu trojčat, jaký to bylo a ona odpoví: "hrozný, ty bys to nezvládla!"

Tak já jsem měla šití rozsáhlé, vnitřní i vnější, trvalo dlouho a bylo to bolestivé, doktor mi říkal, že kdybych mu neuhýbala, už to dávno mohlo být ale u toho už jsem se smála, protože malá byla v pořádku, a s bolestí kontrakcí se to nedalo srovnat, ty byly mnohem horší a nekonečné..

Já měla rupturu pochvy po celé délce. Hodinu mě šili, pak reoperace.

Průchod pochvou nebolel vůbec. U prvního jsem měla nástřih a necítila jsem ho, u druhého jsem byla bez nástřihu, cítila jsem štípání na hrázi a měla jsem malé trhlinky, nejhorší bylo šití po tom nástřihu.

Neboj se ničeho, většina lidí si mylně myslí, že dítě se musí protlačit uzoučkým prostorem. Skutečnost je opačná, ten prostor je široký, jen je obvykle přivřený, aby neklesaly orgány a nevypadlo dítě.

Rodila jsem 3x a pokaždé pro mě byla horší I. doba porodní. Kontrakce, kdy člověk ještě nemůže tlačit. Když už pak mimino lezlo ven, tak to byl spíš pocit úlevy. Hlavně to už ale trvalo krátce, prostě tlak, pak jakýsi "lupnutí" a najednou všechny bolest pryč a místo toho obrovská euforie a pocit úlevy, když jsem slyšela větu "Je to holčička/chlapeček a je v pořádku
přeju krásný a šťastný porod.

Mě hodně pomohla věta, kterou jsem si někde přečetla od nějaké porodní asistentky nebo maminky, už nevím. Psala, že porod vlastně nemá proč bolet. Že to je jen tlak a bolí spíš to, jak se žena podvědomně při té kontrakci "zatne". že se musí co nejvíc uvolnit. Myslela jsem na to u 3. porodu a neustále si opakovala "to nebolí, to je jen tlak, uvolni se..." Zní to asi praštěně, ale fakt mi to pomáhalo.

Tak hodně štěstí