Diskuze : Hlavní : Strach z porodu

Huhiko, muzu te uklidnit, rozhodne neplati jednou cisar, vzdycky cisar. Spis naopak. Ja jsem na tohle spolehala, protoze jsem cisare teda chtela a musela jsem si stejne i napodruhe sehnat papiry na cisare ze zdravotni indikace matky, abych ho opravdu mela. Takze kdyz o nej nestojis, nikdo te nebude na nej hnat automaticky.
Zkus se ale uvolnit, protoze svereposti a strachem si spis nejake ty komplikace muzes privodit a pak by te ten cisar treba potkal. Neboj se a zkus si rict, ze smula si ve vasi rodine uz vybrala svou dan u tve sestry a ty budes mit miminko zdrave.

Za prvé, do porodnice, kde jsem rodila poprvé, už nikdy nehodlám vstoupit. Dokonce jsem změnila i stát. Ono tenkrát to taky bylo nouzové řešení, do poslední chvíle jsem doufala, že se vyřeší naše bydlení a budu rodit v ČR(ne, že bych si myslela, že je to taková lahůdka).
Porodnici jsem vybírala podle recenzí na netu i tady na rodině, ve stejné vzdálenosti mám 2. Podle toho se císaři dost vyhýbají, a snaží se o vaginální porod do poslení chvíle.Vrchlabí a podobně nemám v dojezdnosti. Sklamal mě předporodní kurz. Vysloužílá PA (30let praxe) se dost ironicky vyjádřovala o porodních plánech, dokonce aromaterapii a podobně. Budu doufat, že jí tam nepotkám.
Jsem tak nějak smířená, že úplně přirozeně to nepůjde, budu ráda i když to bude vaginálně. Ale jsem odhodlaná odmítnut medikaci typu oxytocin, epidurál a pod. Nenechat se vmanipulovat na porod na zádech, ostatně vím ze zkušenosti, že mi to na zádech nešlo, po 10 min bych omdlívala.
A chystám se tam dorazit na poslední chvíli. Doma ale musím počítat s přítomností rodiny, která mi do toho bude kecat, ale potřebujeme hlídat staršího a taky odvoz do nemocnice.
Jo, pozitivní myšlení se projevuje asi tak, že když se mi o porodu zdá, tak pokaždé porodím někde na recepci velice rychle. Taky se snažím využít všechny možnosti placebo efektu, piju maliníkový čaj, masáž hráze a podobně
Mám pocit, že jediné, co nám chybí je už jenom se zhodnout na jménu, třeba na to ten prcek čeká!
Jinak díky za podporu, i za praktické rady. Jsem ten typ, že mi pomáhá se připravit na všechny varianty, proto si často představuji hrozivé scénaře a jak se případně zachovat, abych pak byla v klidu.

Měla jsem stejné pocity jako Ty.. Po dvou letech od 1. císaře jsem porodila vaginálně a bylo to super!
Držím palečky! Určitě bude všechno v pořádku! Snaž se myslet pozitivně.. i když jde to špatně, já vím..
Neboj, budou Tě hlídat!!

Tak za prvé držím palce, aby druhý porod proběhl tak, jak bys nejradši.
Za druhé, nikdy není pozdě změnit lékaře, porodnici, pokud máš pocit, že tě dostatečně nepovzbuzují ve snaze rodit přirozeně.
Pokud chceš rodit tam, kde poprvé, jsi si jistá, že nebude stejný přístup?
Jak si představuješ svojí snahu o přirozený porod? Máš porodní plán? Konzultovalas to přímo na porodním oddělení?
Máš dulu?
Máš třeba v plánu setrvat co nejdéle doma, aby se porod hezky rozběhl a nebrzdilo jej v moc časné fázi strohé nemocniční prostředí?
Já to řeknu možná moc natvrdo, ale jsem přesvědčená, že pokud ty nebudeš dostatečně silná v kramflecích a nevybojuješ přirozený porod, tak budeš opravdu rodit císařem, protože tě k tomu natlačí při sebemenším náznaku komplikací. Nebo (bráno fakt s humorem, nechci nikoho urazit) tě natlačí do císaře právě proto, že vše probíhá až moc ukázkově.
Hledej vlastní sílu, vlastní intuici, vizualizuj si přirozený porod, čti knížky o přirozených porodech (třeba Odent je dost příjemné čtivo). A hledej cestu, jak mu jít co nejlépe naproti.
Také je dost důležité, aby tě podpořil tvůj doprovod do porodnice (manžel?)
Toť vše.

P.S. Chápu, že jsi možná jen chtěla povzbudit, že takové myšlenky jsou normální, nicméně myslím, že lepší je s těmi obavami pracovat a zpracovat je, jít prostě tomu "štěstí" trochu naproti.
Držím palec.

Huhiko, nevím, jaký jsi typ, ale pro mě slovo "nedovolili mi" v souvislosti s lékařským personálem neexistuje.
Já jsem jejich klient, ne naopak.