Diskuze : Hlavní : Strach z porodu

No asi budu hnusná.... ale jsou v životě člověka daleko horší zážitky než nějaký porod. Vezmi např.těžké onemocnění, operace a s ní spojená léčba ozařováním, chemoterapie. Co bys radši chtěla? Porod je ve skutečnosti přirozený, i když bolestivý. Bojíš-li se nemocnice a lékařů, asi bys s tím něco měla dělat. Protože se jim v životě asi moc nevyhneš. Nebudeš pořád mladá, přijde stáří, nemoci, LDN, hospici....

Pawlo, zase cesta nechci o porodu nic vědět, odrodily všechny - odrodím taky je špatná, porod je dobré probrat krok po kroku s někým kdo nemá žádné poporodní trauma a má svůj pohled na porod zcela srovnaný, případně je v porodech vzdělaný, ale takového aby si hledala jako jehlu v kupce sena, profesionála, který umí přirozený porod a nemá ho zkreslený svým vlastním zpackaným porodem...

porod se může skutečně zaseknout tím, že se zasekne rodící žena, takže bych při takovémhle strachu z porodu rozhodně rodit nešla, to by skutečně blbě dopadlo, hovořit s někým kdo rodil v českých porodnicích bych zásadně nedoporučovala, neboť se dozvíš to, že to musíš vydržet, což je špatný pohled na věc, akorát si ten porod musíš odpracovat tedy pokud se nerozhodneš pro sekci, a nejjprší je, že v té fázi, kdy má žena pocit, že skutečně je už vše nad její síly ženou z jedné místnosti do jiné, místo toho aby jí nechali v klidu všechno si stovnat a získat zpět rozvahu a touhu pokračovat

Lobelko,no co Ti mám napsat,když jsem rodila já,neměla jsem internet a bylo mi dobře.Kdybych tehdy četla všechno to,co čtu teď,asi bych děti neměla.Takže už nečti a pusť to z hlavy,většina porodů není hororová a ne všechny co jsou tady popsány jako hororové opravdu takové byly.Jsem pro to,aby se péče pořád zlepšovala a je co zlepšovat o tom žádná,ale taky jsme dneska dost rozmazlené,takže tak.

Bumbi: Připusť si možnosti, připusť si i, že všechno může být úplně jinak, než si naplánuješ

Tak tak! Ony ty hormony blbý pitomý ... no každopádně i když zůstane na císaři, tak co. Jen ta rekonvalescence je horší, já po vaginálním byla více méně hned funkční (až po 10 dnech se odlučovaly stehy, což bolelo, no ale fungovala jsem dál s kňouráním), hned můžeš k miminku, sama jsem po chvilce vstala ze stolice, šla do sprchy a vzít si prcka k sobě, ale zas že by císař byl něco tragického, ne. I moje známá, doktorka, viděla na praxi, jak to olí, a šla na císaře. Jenže ona nezažila, jaké to je na druhé straně, jak se ti vyplaví hormony. Představ si totok: já bych si v životě nepíchla ucho. No po flašce vína jsem byla v ráži, udělalal jsm to a po tom stresu jsem se cítila jako KING! No tak si to vynásob tisíci a asi tak a když se něco zvrtne, jak píšeš, jseš už tak zaplavená hormony, že je to všechno haluz, ale přizorená haluz, ženské chránící.