Diskuze : Hlavní : Otec u porodu

no, je to prostě jiná energie u těch dětí různého pohlaví - u syna pistole, mašinky, angličáky, kostky a stavby garáží donekonečna - u dcery koně, panenky, kytičky, tanečky a kroucení prdelkou a předvádění se

Přitom se spolu řežou jako dva kluci. On by ji rád ovládal, coby mladší ségru a šéfoval jí, ona se nedá a používá nepřímé zbraně - celkově hezkej základ do jejich partnerského života.

K tomu dědění, já mám načasování dětí ideální, ovšem kluk podstatně menší, než holka, takže to nevyšlo snad ani první zimu.... Moc bych na to nesázela nikdy. U většiny věcí je to stejné jedno, vzhledem k pomalejším růstu syna jsme skladování věci typu lyže a kola déle, než bychom chtěli. Jediný problém byl, když Ježíšek přinesl dceři fialové kolo, to jsem myslela, že mu přeskočilo. Nakonec jim to bylo tak nějak jedno, syn na něm v těch 5 letech normálně jezdil, spíš jsme žertovali na účet Ježíška...

V Podolí jsem v roce 2019 byla svědkem sprdnutí čerstvé maminky, že nezapsala váhu před a po kojení. Stalo se na chodbě před návštěvami. Sestra byla vyloženě nepříjemná, nechápu proč. Rozumím starosti o prospívání miminka, ale snad se to dá zajistit laskavěji.
Letos v Příbrami žádné vážení před a po krmení, ale ráno a večer, nebo tak nějak.


Co se mých porodů týče, mám to podobně jako Rodinová - procházka růžovým sadem to nebyla, ale pamatuji si jen spíš vtipné detaily, jinak velké nepříjemnosti kolem - po - ani ne. Zda byly povoleny kalhotky si fakt nepamatuji

Delete, je mi to líto, tohle by se nikomu nemělo stát.

Vysvětlil ti někdy, co se s ním dělo, projevil lítost, uvědomuje si, že je to fakt jeho selhání?

Jinak mám kamarádku, její MM taky přislíbil, že ji podpoří, bude u ní, ona tedy je přímo bývalá PA, fakt ví, co a jak, ale prostě jenom chtěla, aby tam byl - a on se z toho obdobně vyvlíknul, že prý musel nutně odjet něco udělat a objevil se až po porodu. Tak se o tom mlčelo, ale všichni včetně rodičky jsme se utvrdili v tom, že je prostě srab a sobec. Já jsem pro něj nehledala polehčující okolnosti, protože jsem si to o něm myslela i bez toho porodu.

Ale obecně dovedu lidsky pochopit, že člověk zpanikaří, zašokuje. Já bych možná u prvního porodu taky radši utekla a nerodila, jenomže tak nějak nejde, zbyde jenom cesta "zbavit se porodem toho bubnu".

Asi tak .