Diskuze : Hlavní : Kdy mít děti

Fed, pomine, neboj :)
Já si teď užívám kluků přítelkyně, konečně trošku ženskýho světa.

Velšice, já to měla naopak
Nikdy jsem nebyla ta pravá holka, hrála jsem si. s klukama, nesnášela jsem panenky, šaty a růžovou a šperky, vypadala jsem jako kluk...
A moje dcera byla od mimina největší "holka" na světě, milovala pink barvičky, "žlatou", Bárbínky, poníky, šatičky korunky na hlavu, korálky...Mě to fascinovalo, jak se tohle mohlo narodit zrovna mě a užívala jsem si to
Teď ji to teda přišlo, zrovna razí styl "šupák", snad to pomine

Uz nebudes chodit na rodicaky, spravne
A zjistis, ze ti to vlastne vubec nechybi, jen lehce nostalgicka slza skapne, az pojedes kolem skoly

Mám tři děti a do roka naopak stále vřískaly, vůbec nevím, jak jsem to přežila. Jeden z dvojčat se budil do dvou let každou hodinu a půl. Třetí se narodil čtrnáct let po dvojčatech, bylo mi téměř 40 a jsem od té doby unavená. Těhotenství jsem zvládala hůř, dobu po porodu taktéž, nebaví mě si s ním hrát, do všeho se musím nutit. Když to srovnám, jak jsem se věnovala klukům a jak teď nejmladšímu, tak je to velký rozdíl. Tedy stále se mu věnuju hodně, ale nutím se do toho a jsou aktivity, který už mě nebaví.

"prostě děláš, co je třeba"

Federiko, věřím, že to tak funguje, jen si myslím, že ve věku 50+ nebo dokonce 60+ už se člověk prostě rychleji unaví, ať si to uvědomuje a připouští nebo ne.
Debaty okolo pozdního rodičovství už tu kolikrát proběhly a opakoval se postřeh, že po čtyřicítce se člověk ještě může cítit mladý a plný sil a elánu, ovšem nemusí mu to vydržet dalších dvacet let.
Ale jak jsem psala hned v úvodu, tohle je velice individuální, záleží na povaze, temperamentu, zdravotním stavu, rodinné situaci, finanční situaci... Každý si musí zvážit své možnosti čistě sám za sebe, zpátky už rozhodnutí nevezme a na nikoho své rodičovství nepřehodí, pokud se pro něj rozhodne.