Diskuze : Hlavní : Kdy mít děti

Federiko, jo, tak on je dost individualista, nějak si ani já neumím představit, že se třeba dělí o pokoj se sourozencem, nebo tak něco. Spíš mě překvapilo, že se nikdy fakt ani neptal, nezajímal...ale tak má kolem sebe děti, které jsou samy, i ty, které mají několik sourozenců, tak je asi rád, že je to takhle a víc to neřeší... Manžel je taky jedináček a vypadá to, že mu taky sourozenec nikdy nechyběl...

TaJ, já jsem taky jedináček a nikdy jsem toho nelitovala, právě naopak. Pro mě od dětství byla noční můra představa, že bych měla nějakého sourozence, kterého bych musela vedle sebe snášet. A dcera mi několikrát řekla, že by byla radši jedináček, i když si s bráchou jako malá docela vyhrála. Já bych po zkušenostech měla asi raději taky jedináčka, dvě děti na mou povahu byly příliš mnoho, myslím si, že kdybych měla jedináčka, tak bych ani neměla depresi a nerozpadlo se mi manželství. Čímž nechci říct, že syna nemám ráda a přála bych si, aby neexistoval.

U nás mladší dcera ve skolkovem věku řekla, že se chtěla narodit první a pak už nikdo

V tomhle asi těžko radit...za sebe bych do toho už nešla. Měla jsem syna ve 34, to se dalo zvládnout celkem v pohodě, i když to bylo někdy taky náročné. Syn byl náročný od miminka, prvních pár měsíců spal 2x půl hodiny přes den a několik málo hodin v noci, jinak vyžadoval téměř nepřetržitou pozornost. Potom přišly problémy s řečí a další věci, vlastně sebral veškerou naši pozornost a péči, vůbec jsem si nedokázala představit, že bychom k tomu měli ještě další dítě, které by tu pozornost vyžadovalo taky. Teď je mi 49, syn bude končit ZŠ a už je to pohoda, ale když si představím, že bych teď v tomhle věku měla tím stejným projít znovu, tak už ne... Další věc je třeba manželův zdravotní stav, který není ideální a kdyby se náhodou při porodu stalo něco mně...náš syn je už velký, ale kdybych v téhle situaci měla menší dítě, tak do toho nejdu.
Ale vy jste nejspíš v trochu jiné situaci, trochu jinak založení apod., tak u vás by to třeba bylo v pohodě...

já taky nesnáším nevyspání uvědomujeme si samozřejmě, že máme obrovské štěstí i s tím jaká dcerka je, ona od narození spí velmi dobře, "náročné" noci bych spočítala za těch 2,5 roku na prstech jedné ruky a to ještě "náročná" noc u nás znamená, že se 2x vzbudí nebo že hodinu nemůže usnout