Diskuze : Hlavní : Kdy mít děti

co se s mlíkem dělo nevím, já jsem měla pro dvě děti, tak jsem odstříkávala

Já rodila prvního v roce 2006 a žádné mimino nedostalo cizí mateřské mlíko. Dávaly jsme jim glukózu stříkačkou přes prst, když kojení fakt nešlo tak sestry přinesly UM, ale nesměly jsme to nikde říkat, to bylo tajné.

Yuki, v roce 2000 už se asi muselo mléko pasterizovat.

já jsem měla muže i maminku v práci, chodili tenkrát domů přibližně stejně a rozhodně jsme tady maminku nechtěli, protože její názory nikdy nebyly k diskusi, ale příkaz
když měl první syn tři týdny, dostala jsem hluboký zánět žil, odmítla jsem být v nemocnici, asi naštěstí, protože mi domů dali léky, který se s kojením nesmí, tak jsem je nebrala, léčila jsem se obklady ze slivovice a nohama nahoru,
přes den jsem to musela zvládnout, odpoledne jsme na to byli dva, můj muž zvládl i žehlení na miminko

dokud jsem byla bez dětí, maminka často vzpomínala, jak babička nikdy nepomohla a sousedka vařila celý šestinedělí a vozila to své dceři
já jsem uvařený oběd dostala po příjezdu z porodnice, ale jen pro mě, pro muže ne, o takovou pomoc jsem nestála

když měl syn asi tři měsíce, tvrdila mi maminka, že kojení nestačí a doktorka že se v tom nevyzná...

a to je inteligentní a schopná, ale jak šlo o první vnoučata, naše dva starší kluky, byla na odstřel, po všech stránkách

naštěstí už pochopila, že o rady nastojíme, neposloucháme, a tak je přestala udílet a je dobře 😁

Moje maminka mi taky chtěla pomáhat, ale byla šíleně nervózní a hned první den ulomila kolečko na pouštění u pračky, stresovala s uvařením čaje pro dítě ( tehdy se tvrdilo, že dítě potřebuje kromě mléka i čaj), pořád něco chtěla, na každou blbost se stokrát ptala, tak jsem ji poslala domů a u druhého dítěte ji už vůbec nechtěla. BM chodil normálně do práce. Ale zas po mě nechtěl, abych v šestinedělí něco v domácnosti dělala, nakupoval, uklízel a vařil on. Já se čistě jen starala o dítě, o plinky a prala dětské oblečení. Stejně mi to s kojením, přebalování a procházkami zabrala celý den. Četla jsem tehdy, že dítě musí být co nejdéle na čerstvém vzduchu, tak jsem dopoledne od 9 do 12 a odpoledne od 14 do 17 chodila po venku s kočárkem. Dnes už je všecko jinak, tehdy se měl dodržovat přísný režim a já to brala vážně a zodpovědně.