Diskuze : Hlavní : Hračky

Já jsem starej suchar a nelida, ale kdyby se mi za drahé hračky nechtěly dávat peníze, tak je prostě nekoupím. K Vánocům patří taky to, že člověk nedostane všecko, co si přeje. Je to tak v pořádku a je to realita naprostý většiny lidí.

A krom toho u nás všecky hračky sice někdo dostal adresně, ale neznamená to, že si s nimi ostatní sourozenci nesmí hrát. To bychom se nikam nedostali, resp. bychom se v domě nehnuli. Z principu si hrají všichni se vším a jsem ochotna jen u mimořádně háklivých nebo vysloveně osobních hraček vyhlásit zákaz půjčování. Momentálně vlastně neplatí u žádné, mrňous už není tak malej, aby něco rozbíjel nebo ztrácel.

Takže kdybych narazila na neochotu půjčovat, pravděpodobně by se odrazila v neochotě kupovat.

TaJ, tak u nás ten notebook byl k narozkám s tím, že díky ceně si narozky a Vánoce dítko vybralo tak na dva roky dopředu.

Tak ono jde o tu komunikaci s dětma a ve Tvém případě, promiň, i to, že s Tebou děti trochu "vorají" (dlouhodobě). I u nás samozřejmě jsou hračky, které patří jedné nebo druhé, nebo je jedna či druhá dostala. Tak pak chvíli jedou v modu "tohle je mooooje" (obě první stupeň), ale časem se hraje se vším společně. Snad Tvá starší koníky před mladší někam neuklízí, aby na ně nemohla v její nepřítomnosti, ne? Kuchyňka je jednou v pokojíku, tak si s ní hraje ta, která chce, ne? U nás teda si holky hlídají nejoblíbenější plyšáky, které mají na noc v posteli, tam je může mít v noci ta druhá pouze v případě, pokud se společně dohodnou a vlastník souhlasí.

Je děsný, jak člověk k stáru začíná brblat a moralizovat, ale nemůžu si pomoct - když teď se rozmohlo dárkování furt, všude a za všech okolností. Adventní kalendář měl dětem pomoci překonat to těšení na Ježíška. Místo toho se teď výrobci hraček předhání v tom, jak udělat lákavější kalendáře plné...ano, hraček, čili toho, co mělo dítě dostat pod stromek a těšit se na to. Dítě není hloupé a pokud vidí, že dostává hračky de facto jen tak každý prosincový den, tak proč by nemělo očekávat něco ještě bombastičtějšího na ten den D...

Argumentovat tím, že radši věc než aby se cpalo dítě čokoládou, to podle mne neobstojí...není problém koupit kalendář s kvalitní čokoládou, o "cpaní" v případě kostičky denně vůbec nejde...ono je to spíš o tom, že dnes prostě hodně dětí kousek čokolády nijak nevytrhne ani nezaujme, protože během dne mají jiné sladkosti. navíc jsou i kalendáře úplně bez čoko, jen s otevíracími okénky a pod nimi obrázky.

Jinak máme krásnou historii jedné hračky:

Když jsme krátce po svatbě měli na starosti předškolní oddělení nedělní besídky (něco jako MŠ v době bohoslužeb) - mívali jsme tak 15-25 dětí, tak nám do skříně lidé dávali starší plyšáky apod. Byla tam jedna trochu potrhaná liška.

Pak jsme se stěhovali s bohoslužbami jinam a pár těch věcí nějak zůstalo u nás. Potrhaného Pana Lišku si zamiloval po narození syn. Tu a tam jsme ho nějak zalátali, ale moc to nepomohlo. Spal s ním do dospělosti. Občas se octl v bedně, pak byl zase vzat na milost. Před rokem udělala generální rekonstrukci Pana Lišky potenciální snacha, moc šikovná a moc hezky šije.

Jo, takhle jsem to zažívala já. Na blbosti jsi už velká, na kosmetiku a šperky ještě malá, a hlavně, my víme nejlíp, z čeho by ses měla těšit. Dodnes udělám rodině největší radost, když si přeju jako dárek cedník, škrabku, nebo mísu na knedlíky. Věci pro radost si kupuji sama.