Diskuze : Hlavní : Děti rozvedených rodičů

Kat, asi bych obecně byla proto, aby to řešil někdo jiný za mě, já jsem moc mírná. Paní na ospodu máme hodné, určitě mi poradí, ale jak jsem je poznala, tak pokud přijde on a bude vtipkovat a zlehčovat, tak pomůžou i jemu

Velšice, zkoušela bych jen v případě, že zcela jistě víš, že tam je "vaše" a rozumná paní. Jinak bych konzultovala rovnou právníka. Okolní zkušenosti byly většinou ve stylu "tatínek může vše, musí dostat šanci, musí se naučit".

Velšice, někdy pomůže vysvětlení ze strany ospodu, pokud by tam byl někdo rozumný. Kamarádkám vždycky dámy z ospodu tvrdily, že do toho, co s dětmi dělá otec ve svých dnech matce nic není. Tak by to mělo fungovat i naopak. A je to proti zájmům dítěte, zakazovat dovolenou, pokud tedy nejde o nějaký riskantní podnik. To je peklo, Velšice. Ach jo.
Jedné kamarádce taky soudkyně tvrdila, že pokud má otec přijet v xy hodin, a bez omluvy nepřijede, mají prostě čekat doma dál. Kdyby náhodou. Ale ona byla zcela evidentně na straně otce. Doufám, že napíše někdo praktickou řadu, protože tyhle praktiky arogantních tatínků jsou hodně moc zatěžující.

Nová právní úprava v zákoně o zvláštních řízeních soudních tak navrací pro řízení o rozvod manželství vhodnější označení podání, kterým je řízení zahajováno, jako návrh na zahájení řízení. Návrh na zahájení řízení musí podle § 13 z. ř. s. ve spojení s § 1 odst. 2 z. ř. s. s odkazem na § 42 odst. 4 a § 79 o. s. ř. obsahovat jednak obecné náležitosti každého podání a jednak zvláštní týkající se samotného návrhu na rozvod manželství. Vodítkem pro to, co by měl návrh z hlediska svých zvláštních náležitostí obsahovat, je hmotněprávní úprava institutu rozvodu manželství obsažená v § 755 a násl. obč. zák.

Řízení je možné zahájit nově i společným návrhem obou manželů (§ 384 odst. 1 z. ř. s.). Půjde o případy, kdy oba manželé jsou na rozvodu manželství dohodnuti, a návrh na zahájení řízení obsahuje podpis obou manželů. Společný návrh zabraňuje umělému kontradiktornímu postavení, do kterého nutila manžele dřívější právní úprava.[4] Soud bude postupovat stejně, jako by bylo řízení zahájeno společným návrhem, pokud podá návrh na zahájení řízení jeden z manželů a druhý z manželů se k návrhu připojí (§ 384 odst. 2 z. ř. s.). Takové připojení se k návrhu je přitom možné odvolat do vyhlášení rozhodnutí soudu prvního stupně.

Odpadá tak zbytečný krok, který vyžadovala právní úprava účinná do 31. 12. 2013, a to oprava návrhu podaného oběma manžely na návrh podaný jedním z nich, ke kterému se druhý z manželů připojí. Navrhovatelé tak nejsou nuceni, jak tomu bylo podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, uměle se stavět do role žalobce a žalovaného, ačkoli chtěli řízení o rozvod iniciovat oba.

Děkuji za odpověď. Ano, potřebuji porovnat právě tyto statistiky a prekvapilo mě, že data k návrhům svěření do péče nejsou prakticky nikde volně dohledatelná. Ale nějaké zdroje u OSPOD bych zkusit mohla, díky!