Diskuze : Záliby : Výměna manželek

Rozálie, to, že jíš u táboráku jinak než u stolu ale neznamená žádné přepínání a změny chování.
To pleteš pojmy.
Já jsem tady opakovaně psala, že k dobrému vychování patří i orientace v různém prostředí.
Buřt z ohně se jí jako buřt z ohně, ať sedíš u táboráku sama nebo s lidmi, ať tě někdo vidí nebo nevidí.
Ale doma v bytě předpokládám nemá nikdo táborák, tam očekávám stůl, židle a nádobí. A u stolu považuji za standard civilizované stolování, ať tě někdo vidí nebo nevidí.
Ruce si do oblečení neutírám, do šatů ani do tepláků, to považuji též za standard.

Lepím to náhodně.
Za sebe beru jezení lžíci dospělými jako buranské. Lžíci mám spojenou pouze s polévkou, krupicovou kaší nebo s jídlem pro děti. Dospělý člověk už jako dítě jíst nemusí, protože příbor zvládne. Ani nevidím důvod, proč do sebe buransky ládovat něco lžící, i když jsem doma. Příbor mě nijak neomezuje, lžíce ano.

Bramborák mi buď chutná nebo ne, příbor je zcela podružný.

já třeba vnímám rozdíl mezi soustem které utrhneš/ukrojíš/ukousneš.
Úplně jiný pocit. Rukou vnímáš teplotu, konečky prstů vnímají strukturu jídla, ústa vnímají konzistenci.

Je to prostě jiné.

Najím se v restauraci = uspokojím hlad. Doma uspokojím i chuť, hmat, všechno.

Hele, to je jak sex s kondomem a bez kondomu Kondom má rozhodně spoustu pozitiv, ale pokud jde o mě, tak zážitek je jiný,

Tak kousání klobásy spíš nesnáším, nejsem potkan.
Tam příbor velmi upřednostňuju.
Proč ti ukrojení přijde sterilní? Je to prostě ukrojení. Já s ním spojuju jen pocit nespokojenosti, pokud to ukrojit nejde.

Prostě máš špatně zažitý příbor a proto věříš takovým věcem jako "sterilní krájení".