Diskuze : Hlavní : Tchán a tchyně

Taky mám skvělou, je jak moje druhá máma, od začátku jsme si sedly a v zásadě jsme nikdy neměly nějak víc rozdílné názory na cokoli...je skvělá, hodná, laskavá a má spoustu energie, i když jí bude 80, tak studuje univerzitu třetího věku, spoustu let cvičí jógu, je v klubu ornitologů, umí spoustu ručních prací, skvěle vaří a peče, ráda se učí nové věci... a dokonce byla se mnou i u porodu, místo manžela, který se na to moc necítil (a já to respektovala a nenutila ho)...od začátku nám se synem pomáhala, ale nikdy nám nic neřídila a nevnucovala svoje názory, nikdy nešla proti našim přáním nebo rozhodnutím ohledně výchovy...prostě ideál

"Nekde jsem cetla, ze geneticky jsou holky nejvic podobne otcove matce"

Nevím, jestli nejvíc (nejvíc má samozřejmě po mně ), ale něco z tchýně dcera rozhodně má.
Naštěstí samé pozitivní věci

Ano, měla jsem ji ráda. Vlastně jsem si s ní rozuměla lépe, než s mamkou (se kterou mám hezký vztah). Byly jsme s tchýní podobnější povahy.

A snachu mám taky ráda. Ta je tedy v určitém smyslu dost jiná, než já, ale je fakt moc fajn ...dobře synek vybral

Monty, asi lepší výraz je podmínečně a bezpodmínečně. Kriticky je to podmínečně. Mám tě ráda, když... A když ne, tak to je důvod ke kritice a k tomu nemít ráda.

Evelyn, to bych zešílela.
Potřebuji samostatnost a nezávislost, nesnesla bych takto "za zadkem" ani vlastní rodiče.
Moje tchýně měla zpočátku sklony vkládat se automaticky a nevyžádaně do našich záležitostí, považovala rodinu svého potomka za svou kompetenci.
S tím u mě tvrdě narazila a naše vztahy to zásadně ochladilo.