Diskuze : Hlavní : Tchán a tchyně

ale moje máma coby babička naprosto podlehla a nekriticky miluje vnuky

já jsem sice furt trochu v podezření, že jsou v mé péči "chudáci", ale vzhledem k tomu, že ve zdraví a i celkem úspěchu ve škole a v dalších aktivitách dosahují čím dál vyššího věku, tak snad už uvěřila, že to nejak zvládnu

Ty ale Hroudo píšeš, že dceru miluješ nekriticky. Moje máma mě ale milovala kriticky. V tomto Angrešt (alespoň trochu) chápu.

to přesahuje moji představivost , i když sama si ze svého dětství, před tím ,než zemřela, pamatuju jako mateřskou osobu babičku, co s námi bydlela

Mám svoji tchýni ráda, pokud se jí něco nelíbilo, uměla to prezentovat zdvořilým způsobem. Samozřejmě máme každá vlastní domácnost, kde si rozhodujeme po svém, ale převzala jsem od ní spoustu výborných receptů, mám od ní pár hezkých pletených nebo háčkovaným kousků, dobře spolu pokecáme a občas pomluvíme jejího syna Tchán i tchýně jsou super prarodiče a syn k ním rád jezdí o prázdninách i teď v pubertě.

Já myslím, že pomohlo, že jsem ji poznala, až když mi bylo třicet a měla jsem vlastní práci, bydlení a vůbec život zařízený. Nikdy jsem neměla potřebu se proti ní vymezovat, pokud jsem s nějakou radou nesouhlasila, udělala jsem to po svém, ale nebyl důvod se hádat nebo rozčilovat. Vlastně vůbec nechápu, co mají ženské proti tchýním, alespoň pokud nemusí žít v jedné domácnosti

Ano,
mám jí ráda. Ze srandy jí říkám, že kdyby byly všechny tchýně jako ona, nevznikly by vtipy o tchýních. Měla 2 kluky mě opravdu vždy brala jako "svoji" a vnoučata kdyby mohla, tak pozlatí. Pomáhá, manžela cepuje, že mi má pomáhat, nerejpá, poradí. Každému bych takovou přála. Jen už taky stárne