Diskuze : Hlavní : Tchán a tchyně

Kouličko, no to je to přejmenovávání :)

Musím říct že jsem tu situaci pochopila až v průběhu debaty, na začátku to působilo jinak. Oni tam nebydlí jako "pár" u maminky chlapce, ale je tam vlastně za dítě v podnájmu.
Jo ty úvozovky tam byly teď, to vidím u prvních reakcí, takže jsi to myslela jako nadsázku.

Nicméně i tak bych asi trochu zavedla změny. I z intru nebo podnájmu se v tomto věku jezdí "domů" na víkendy. Tím bych začala. To jsi původně taky nezmínila. Dcera sice jezdí, ale pokud začne střídat i otce, tak ji uvidíš jak často ? Jednou za měsíc mi přijde málo, prostě pořád je to puberťačka a měla bys mít přehled, takže nějaký častější kontakt je potřeba. Kdo třeba řeší školu ?

A třeba s těmi návštěvami mi to přijde divný. Původně jsem si říkala že to moc hrotíš, že se to prostě druhé rodině nemusí hodit. Ale teď s dodatkem informací to vyplývá jinak. Je tam dvougenerační byt, děti mají zjevně docela dost soukromí a platíš za to. V tomto případě mi návštěva matky u dcery v jejím nájmu, i častější, přijde v pořádku. Ne přepadovky, ale po předchozím zavolání kdykoliv. To mi přijde i jako slušnost pokud máma něco přiveze, pozvat ji k sobě. Pořád je to tvý nezletilý dítě.
To bych poučila dceru o slušném chování. (beru podle sebe, já byla v tomto věku kapku asi kapku rozjívený a málo ohleduplný spratek).

P.S. A asi to chce do zadání napsat víc těch zásadních info, jelikož teď se mi to jeví úplně jinak než po přečtení úvodního příspěvku.

Pokud někde lítám do 11 (tehdy 2 hodiny po policejní hodině) s padesátiletou Pražačkou, tak k ní nějakej vztah teda mám.

Sláva

"Aby jednou nezakládala na rodince diskusi, s matkou nemluvím, vzdala se mě v mých 16 letech!"

Myslím si, že je to naopak, se zamilovanými je potíž. Už jsem to psala, takový zákaz řešil v době mého mládí bratranec útěkem z domova, byl z toho poprask, řadu dní o něm nevěděli, nakonec se báli, jestli si něco neudělal. Pak zjistili, že se svou milou, osmnáctiletou ukrajinkou, žijí v jakési ratejně bez vody a elektřiny. Tam ale bránili tomu vztahu, holku nechtěli ani vidět, natož aby ji vzali do rodiny.

Jsou možná děti, které po nějakém nařízení ze strany rodičů sklapnou podpatky a poslechnou. A pak jsou děti, co se vymezí. Držet dítě doma přes jeho jiné přání, nevede k dobrým vztahům. Raději nějaký kompromis, třeba dohoda o pravidelném ježdění domů. Přinucené dítě tam bude přesně do své plnoletosti a ani o den déle. A pak už ho rodič nemusí nikdy vidět. Mě by jako rodiče uvedená situace sice mrzela a spíš bych byla pro bydlení na intru nebo dojíždění a jen s občasným přespáním. Ale nešla bych cestou zákazu, chci mít s dětmi dobré vztahy.

Větře, jenže to děláš totéž, co Sedmikráska aneb očekáváš správnou reakci

Co když neřekne nic? (a bude si myslet "to jsem ale kokot, co jí teď na to mám říct")
Nebo neřekne nic a bude si myslet "ona si neumí zavolat taxíka?"